Výrůstek v koňském kopytě

Uzdravení své klisny považuji za jeden ze svých nejvýraznějších homeopatických případů, proto bych se o něj s vámi ráda podělila.

Horna je zdravá, sportovně stavěná klisna Českého teplokrevníka, žije trvale venku se svou sestrou, pod sedlem pracuje jak drezurně, tak skokově, chodíme do terénu. Je v práci ochotná, do všeho jde hlava nehlava. Je to ale taky trochu „dáma“, jako by si byla vědoma své koňské majestátnosti. Musím se přiznat, že ji protěžuji.

Tenkrát, když potřebovala homeopatickou pomoc, jí bylo deset let. Nedokážu říct, co mohlo být důvodem, ale už od jara byla taková víc přítulná, chodila pořád za mnou, neměla ani své obvyklé jarní veselé výpady, jako kdyby dospěla, přišla k rozumu, nebo jak to říct. Byla taková milá, hodná, což u ní nebylo zvykem, protože i když je to spolehlivé zvíře, své občasné „koniny“ dávala najevo velice jasně (byla prostě hravá). Chtěla vyhovět, chovala se, jako by jí na všem záleželo ještě víc. Nepřikládala jsem tomu žádnou váhu, říkala jsem si, že ve svém věku už se prostě zklidnila. Až do té doby, než se jí ve střelce kopyta na zadní noze vyklubal výrůstek živé tkáně.  Průměr měl asi jako koruna a pořád pomalu rostl skrz tvrdou kopytní stěnu směrem do chodidla. Na dotyk to bylo velmi bolestivé, chodit po měkkém mohla, ale při úpravě kopyt jsme museli být velmi opatrní, abychom se výrůstku nedotkli.

Podkovář zkoušel „všelék“ v podobě jakéhosi modrého gelu, já jí to čistila aromaterapeutickým hojivým sprejem, ale nepomáhalo nic. Až jednoho dne mi to sepnulo, přinesla jsem Horně dávku Carcinosinu 1M, vmíchala do krmení a děj se co děj.

A výsledek? Naprosto předčil mé očekávání. Už po týdnu byl výrůstek scvrklý a malý, do tří týdnů po něm nebyla ani stopa a kopyto se zacelilo a zahojilo. V příští sezoně už to zase byla ta „stará Horna“, ochotná, srdcařka, ale veselá a důležitá. Uplynuly víc než tři roky a od té doby homeopatickou ani jinou pomoc nepotřebovala. A věřím, že ještě dlouho potřebovat nebude.

Dávno před touto událostí jsme se s naším veterinářem zapovídali ohledně úrazů koní. Tehdy mi říkal, že hlavně u otevřených ran je nebezpečí, že rána začne zarůstat tzv. volským masem. Je to tkáň, která se rozrůstá až do té míry, že se kůže nemůže zacelit, volské maso se musí odstranit a léčba obecně představuje běh na dlouhou trať. Na to jsem si v souvislosti s výrůstkem v kopytě vzpomněla a myslím, že Carcinosin by mohl být lékem k úvaze právě v těchto případech (je tam podobnost s nádorovým bujením, i když to samozřejmě nelze brát jako jediný a nejdůležitější symptom, vždy je třeba posoudit celkový stav).