Umění pozorovat

Každý, kdo se zabývá homeopatií, ví, jak obtížné někdy bývá léčit své nejbližší. A co teprve, jedná-li se o zbožňovaného domácího mazlíčka, v mém případě morčecí slečnu nejstarší dcery. Žije ve společném „příbytku“ ještě se dvěma morčaty, také samicemi. Není to komplikovaný případ, ale mohla jsem se díky němu stát nezaujatou pozorovatelkou, snad nezatíženou předsudky, a ani jsem nemusela patřit k nejostrovtipnějším. Díky za homeopatii, Samueli Hahnemanne!

Jednoho dne jsem při krmení objevila, že Moruše (tak se morče jmenuje) má na krku obrovskou bouli, v průměru 3 – 4 cm. To jí nijak neubíralo ani na spokojenosti, ani na chuti k jídlu. Mě boule naopak dost vyděsila. Zvířata byla v naší domácnosti poměrně čerstvou novinkou, a tak jsem neměla žádné zkušenosti s tím, co by to mohlo být. Zánět, zranění, nebo snad, nedej bože, nádor? Okamžitě jsem morče naložila a odvezla ke zvěrolékaři, který mě „uklidnil“, že se u morčat jedná o častý problém, absces v důsledku poranění dásně ostrým stéblem sena nebo zanícený zub. Také mi sdělil, že problém má tendenci se vracet. Moruši si nechal v ordinaci na operativní zákrok, s čímž jsem v blahé nevědomosti souhlasila. Než jsem si pro ni za několik hodin měla přijet, měla jsem jasno. Už nikdy žádná operace (anestezie je pro tyto malé tvory daleko nebezpečnější než boule plná hnisu) a příště si s boulí poradím sama s pomocí homeopatie.

Moruši jsme si přivezli domů omámenou, ale opět s chutí k jídlu. Zvěrolékař pod narkózou z vředu odstranil hustý, tmavě žlutý hnis s příměsí krve, s poměrně výrazným zápachem, ložisko vyčistil a do rány vložil dren. Započala jsem s homeopatickou léčbou známými „hnisavými“ léky – bez úspěchu jsem použila postupně Hepar Sulphur a Calcareu Sulphuricu. V podstatě symptomatické předepsání s tím, že sulphurická složka byla blízká povaze morčete. Potenci léku jsem volila podle toho, zda rána byla ještě otevřená s drenem, nebo když dren samovolně vypadl. Vyzkoušela jsem i Siliceu a také směs Schusslerových solí doporučenou na abscesy (Calc Sulph, Ferr Phos, Kali Mur, Silicea). Po několika dnech vypadala situace velmi podobně, už bez drenu se rána postupně uzavřela, v ní se opět začal tvořit hnis a boule se opět zvětšovala. S tím jsem se nehodlala smířit a rozhodla jsem se LÉK najít. Důkladnější odebrání případu proběhlo formou pozorování:

• věděla jsem, že povahově by se Moruše dala popsat jako živá, zvědavá, moc nebere ohledy na ostatní, i když je z trojice morčat nejmladší, dělá si ambice na vůdcovství a pokud se v kotci koná “bitka”, Moruše v ní nikdy nechybí, k čemuž má i fyzické předpoklady (má z trojice morčat nejkypřejší tvary)
• vypozorovala jsem, že boule byla na dotek pocitově horká a velmi citlivá na dotek
• nacházela se na pravé straně krku
• objevila se náhle a rostla rychle
• všimla jsem si, že morče začalo hlasitě skřípat zubama, což předtím nikdy nedělalo…

Morče dostalo opakovaně homeopatický lék Belladona rozpuštěný ve vodě. Boule se ještě trochu zvětšila, pak vřed po několika hodinách po prvním podání samovolně prasknul, hnis vytekl (ještě jsem ho trochu ručně vymačkala a místo ošetřila), rána se rychle zavřela a zahojila, boule znovu nenarostla. Od celé události uplynulo už několik měsíců, boule se nikdy znovu neobjevila.