Tuberkulóza

James Tyler Kent (1849–1916)

Přeložila Jana Hollanová

Tříletého hošíka přinesli ke mně do ordinace, aby se podrobil léčbě polypů. V rodinné anamnéze z otcovy strany bylo několik případů úmrtí na tuberkulózu. Následovalo dlouhé a vážné vyptávání, ale matka se stále snažila tajit hochův duševní stav. Zjevně se styděla mluvit o jeho mentálních symptomech. Napadlo mě otestovat jeho stav Tuberculinem bovinem, protože měl tuto nemoc v anamnéze, a zažil jsem mnoho případů, kdy tento lék vyléčil polypy, které se vyskytly u pacientů s takovou anamnézou. Pak jsem po jistém zápase násilím vpravil lék v prášku dítěti na jazyk. Chlapec odmítal vypláznout jazyk nebo otevřít ústa. Matka se ho snažila přemluvit, aby otevřel pusu, načež se hošík začal předvádět.

Rozzuřil se k nepříčetnosti, oči měl skelné, vypadal, že dostane křeče, pokoušel se pilulky vyplivnout, a pak se obrátil k matce a řekl: „Já tě zabiju, až přijdu domů, tak tě zabiju!“ U úst měl pěnu. Teprve pak se matka nechal přesvědčit, aby promluvila o skutečném stavu dítěte a jeho mentálních symptomech. Řekla, že ho nedokážou žádným způsobem zvládnout nebo ho přesvědčit, aby udělal něco, co nechce. Vždycky dostane záchvat zuřivosti a vyhrožuje matce či otci, že je zabije, a má pěnu u úst, když se ho snaží donutit, aby poslechl.

V mé ordinaci do matka donutila otevřít ústa a tak dostal na jazyk dávku Tuberc. 10m. O čtyři týdny později dostal znovu 10m a později ještě 50m. Během měsíce se u chlapce projevila naprostá změna chování, stalo se z něj dokonale hodné a poslušné dítě. Teď je mu deset let a je to velice slibný a nadaný chlapec. Žádný další lék nebyl zapotřebí.

Pozoroval jsem mnoho případů souchotí od začátku až do konce a nemohu říci, že by tato nemoc měla nějaké přesné a určité mentální korespondence.

Děti které jsou dědičně konstitučně postižené, mají vždy narušenou duševní rovnováhu. Někdy je více postižena vůle, někdy zase chápavost.

Když jsou sídlem lokalizované nemoci plíce, ledviny nebo střeva, je většinou narušena chápavost. Když jsou lokalizovanou chorobou postižena játra, pak jsou v anamnéze nejvýraznější volní symptomy.

Všechny případy vykazují mentální symptomy v počáteční fázi, je tu vždy sled mentálních a nervových symptomů, dokud se tuberkulóza zcela nerozvine, pak mentální symptomy mizejí, u většiny případů mentální symptomy před objevením ložisek na nějakou dobu zcela zmizely. To nás vede k názoru, že téměř ve všech případech jde o predispozici k tuberkulóze a tato predispozice je zděděná. Pokud taková predispozice chybí, pak je ochrana možná.

Predispozice je výrazná ve všech případech od narození až po rozvoj lokalizované nemoci nebo až po závěrečné stadium. Neměli bychom čekat, až se dostaví patologie, u všech případů je nutno přikročit k prevenci, ke zkoumání a testům. Kdyby rodiče věděli o možnosti testování a prevence, pomohlo by nám to skoncovat s tímto „bílým morem“.