Rozhovor s Dr. Fransem Kussem

Vaše kniha Dětské typy se stala velmi populární a nedávno jsme ji vydali v našem nakladatelství v češtině. Čemu přičítáte její úspěch?

Myslím, že jedním z důvodů jejího úspěchu je, že jsou popisy léků psané jazykem snadno srozumitelným všem, i pacientům, a že se u jednotlivých typů soustředím na jejich pozitivní stránku. Většina Materií Medik ukazuje jen patologickou část obrazu léku, dokonce i v duševní rovině. Ve své praxi jsem potkal velmi milé a sympatické lidi, kteří potřebovali Nux vomicu, Lachesis nebo Sepii. Nejsou jen těmi nevrlými, podezřívavými a žárlivými lidmi, jak jsou líčeni v knihách. A když dostanou lék, jsou pak ještě sympatičtější!

Jsem přesvědčený, že všichni z nás mají nadání a že je důležité, abychom jako homeopaté zdůrazňovali tato nadání. Pomáháme tím pacientům, aby rozvíjeli své možnosti.

Jak se Vám líbilo u nás v Praze na víkendovém semináři Homeopatické akademie? Jaké jsou Vaše dojmy?

Přednášel jsem v Praze opravdu rád! Úžasné a vřelé publikum, příjemní lidé. Byli opravdu dychtiví se učit a z jejich reakcí jsem získal dojem, že je v Čechách množství dobrých homeopatů.

Jak jste se dostal k homeopatii? Studoval jste nejprve klasickou medicínu a stal se lékařem. Co bylo tím mezníkem, kdy jste se rozhodl skončit s alopatií a přiklonil se k homeopatii?

Než jsem se začal věnovat medicíně, vystudoval jsem kombinaci sociologie, psychologie a filosofie, takže mi bylo jasné, že mysl a tělo jsou jeden celek. Během studia medicíny nás učili o očkování, o stimulaci imunitního systému. Pak jsem si řekl: “Když to funguje u infekčních chorob, proč by to nefungovalo i u ostatních nemocí?” Když jsem se dověděl o homeopatii, zaujalo mě, že tato metoda stimuluje léčivou (životní, vitální) sílu. A tak jsem v závěru svých studií vystudoval postgraduální kurz homeopatie. Po studiu medicíny, když jsem se stal lékařem, jsem chtěl pracovat jako praktický lékař, ale musel jsem čekat tři roky, než jsem mohl s touto specializací začít.  Mezitím se na mě začali obracet pacienti mých přátel, praktických lékařů, kteří se chtěli léčit homeopaticky. V době, kdy jsem mohl začít svou specializaci v praktickém lékařství, jsem měl již vzkvétající homeopatickou praxi, konzultace mě těšily, zejména proto, kolik jsem měl času na pacienty a jaké jsem viděl skvělé výsledky.

Jemný a bezpečný způsob léčby s ohledem na individualitu pacienta a jeho vlastní léčivou sílu a schopnost růstu jsou stále tím, co miluji na homeopatii nejvíce. Proto jsem se rozhodl léčit pouze homeopaticky. A to rozhodnutí padlo už před 33 lety…

Držíte se při homeopatické léčbě nějakého osvědčeného postupu? Kteří homeopaté Vás nejvíc ovlivnili?

Homeopaty, kteří mě nejvíc ovlivnili, jsou Alfonso Masi Elisalde, argentinský doktor s nádhernou léčebnou filosofií – hledal “jádro” pacienta, hlubší, duchovní příčinu nemoci-, Alfons Geukens, belgický praktický lékař, jenž založil obrovské středisko s patnácti homeopatickými praktickými lékaři, byl také první, kdo pořídil videonahrávky všech svých pacientů. V Nizozemí jsme se od něj učili zejména o takzvaných polychrestech, ale později i o menších lécích. Dále Dr. Jan Scholten, jenž studoval chemii před tím, než se stal homeopatem. Byl hvězdou v rozpoznávání malých léků. Byl přesvědčen, že nejsou žádné polychresty, a že každý lék může být tím správným. Když popsal systém v periodické tabulce prvků, stal se slavným po celém světě. Jan je mým dobrým přítelem a hodně jsem se toho od něj naučil. Mezi další homeopaty, kteří mě ovlivnili, patří Rajan Sankaran (se svou teorií “centrální klamné představy” a “pocitovou metodou”), dr. Annette Sneevliet, mistryní v pocitové metodě, dr. Massimo Mangialavori, který nás vyučoval živočišnou říši, zejména mořské léky, Dr. Jonathan Hardy – jako zoolog a lékař má ohromné znalosti zvířecí říše, a má mnoho nádherných případů -, a v neposlední řadě dr. Mahesh Gandhi. Je mým velmi dobrým přítelem a obdivuji jeho práci. Věří v evoluci a v to, že nemoc je součást evoluce, a ne “selhání”.

Co považujete za největší úspěch ve své homeopatické praxi?

Případ, který mě opravdu potěšil, bylo uzdravení chlapce, který chtěl být dívkou. Po dávce motýlího léku Graphium Agamemnon plně přijal, že je chlapcem.

Co dělá homeopata úspěšným?

Nejdůležitější je náš postoj. Musíme být uvnitř tiší a zcela přítomní u pacienta, nehodnotit. Pacient se nám nemusí líbit, ale musíme ho zcela přijmout. A musíme se zajímat. Nevíme, kdo pacient je a nemůžeme mu rozumět. Kladením otázek musíme pacienta stimulovat, aby řekl více o věcech, kterým úplně nerozumíme. Nasloucháním a pozorováním postupně zjišťujeme, kdo je ten druhý. Teprve, když pacientovi zcela porozumíme, můžeme mu předepsat lék.

Abychom se stali úspěšnými homeopaty, musíme na sobě neustále pracovat. Nejprve se musí vyléčit léčitel! Pacienti jsou naši učitelé. Přicházejí, aby nám ukázali, kde jsme my sami rozladěni!

Jako vydavatel homeopatického časopisu máte dobrý přehled o současném vývoji a nových tendencích v homeopatii a alternativní medicíně. Co je tedy ve světě nového?

V homeopatii dochází k vývoji v několika směrech, které jsou podle mě důležité.

Zaprvé je to myšlenka, že se všichni neustále vyvíjí, od jednoduché bytosti, která chce jen přežívat, k inteligentnímu srdečnému člověku, který ví a zažívá, že je vše součástí jednoho celku. Z toho plyne pochopení, ve které fázi vývoje se pacient nachází a kde potřebuje stimulaci ve formě homeopatického léku.

Zadruhé je to klasifikace, která usnadňuje výběr léku. Jedná se o minerální, rostlinný, nebo zvířecí lék? A v jaké fázi vývoje se člověk nachází?

Obecně vzato jsem přesvědčen, že je třeba pochopit význam všech lékařských metod a naučit se spolupracovat se všemi lékaři a terapeuty.  Nikdo neví vše! Je to pacient, ve kterém je ukryta všechna moudrost a vědění o něm samém. To je podstatou integrativní medicíny.

rozhovor vedla a přeložila Mgr. Tereza Ledererová