Recenze knihy Homeopatický přístup k léčbě rakoviny

Dr. A. U. Ramakrishnan, M.B.B.S., M.F. Hom. a Catherine R. Coulterová

Knihu vydá v českém překladu nakladatelství Alternativa v září 2005.

Tato kniha vzbudila v Evropě i v Americe velkou pozornost. Postupy v ní popsané se značně liší od běžných postupů klasické homeopatie. Podle zkušeností autorů i jejich žáků (připomínáme pražskou přednášku. Dr. Smitse o jeho zkušenostech s Ramakrishnanovou metodou, přednesenou v září 2004) je však mimořádně účinná při léčbě této nemoci, mající dnes epidemický průběh. Podle statistik rakovinu má, měl nebo nebo ji teprve dostane každý třetí Evropan. Dr. Ramakrishnan léčil touto metodou více než 5 000 pacientů nemocných rakovinou. Přístupy v knížce popsané se dají aplikovat i při léčbě jiných závažných nemocí. Oba autoři se těší mezinárodnímu renomé, Dr. Ramakrishnan je mezi jiným lékařem indického presidenta a C. Coulterová je známou autorkou knih o klasické homeopatii, např. Protrétů homeopatických léků. V knize vysvětlují na sto dvaceti šesti popisech případů, jak se metoda v praxi používá a podrobně objasňují její postupy.

Specifické přístupy nové metody:

a) Časté podávání léku v pravidelných intervalech, někdy např. čtyřikrát denně. Podávání probíhá na principu „stupňování“, kdy je každý den přidána voda do rozpuštěného léku a tím se zvyšuje ředění.

b) Podávání dvou léků, střídavě, často s pravidelným, např. týdenním cyklem. Základem jsou specifické léky na rakovinu, nejčastěji rakovinné nosody Carcinosinum a Scirrhinum, a dále Conium, Thuja a Arsenicum album, k čemuž přistupuje orgánově specifický nebo konstituční lék.

Orgánově specifickými léky nazývá Ramakrishnan takové, které mají zvláštní vztah k určitým částem těla. Tak například Aloe má vztah k rakovině tlustého střeva a konečníku, Arsenicum bromatum k rakovině kůže, Aurum muriaticum k rakovině ústní dutiny, Aurum muriaticum natronatum k rakovině ženských orgánů atd.

Některé případy léčby mají i desetileté sledování od zahájení léčby. Jako například neúspěšně alopaticky léčený nádor mozku, který byl homeopaticky zcela vyléčen, záchvaty bezvědoní pominuly a CT ukázala vymizení nádoru. Mnoho Ramakrishnanových pacientů se po vyléčení nemoci těší plnému zdraví. Mnoho z těchto vyléčených případů se původně nacházelo v pokročilých stádiích vývoje nemoci, s mnoha metastázami atp. Mnoho jich vstupovalo do léčby oslabeno ozařováním a chemoterapií. Součástí metody je ovšem i paliativní působení u nevyléčitelných případů, vedoucí k odstranění nebo zmírnění bolestí a ke zmírnění nepohody. Ramakrishnan se nestaví negativně k používání operačních zásahů, avšak podává svědectví, že i značně hmotné nádory ustupují a mizí po homeopatických lécích.

U každého druhu rakoviny uvádí míru úspěšnosti podle statistického sledování. Např. u rakoviny dutiny ústní uvádí úspěšnost léčby 86 %, při léčbě rakoviny hrtanu a hlasivek 70 %, u rakoviny štítné žlázy 71 %, u rakoviny jícnu 80 %, u rakoviny prsu 80 %, u rakoviny slinivky 75 %, u rakoviny konečníku 82 %, u prostaty 80 %. Nižší úspěšnost vykazuje rakovina tlustého střeva (40 %), jater (32 %) a žaludku (55 %).

Zvláštní kapitolu věnují autoři stanovení a používání konstitučního léku při léčbě rakoviny.

Ramakrishnanova metoda je nepochybně důležitým přínosem k rozvoji homeopatie a dává reálnou šanci i tam, kde jiné metody selhávají. Rozvíjí se v současné době po celém světě, praktikují ji i homeopaté s odlišným „filosofickým názorem“ na léčbu (například i sama spoluautorka, Američanka a klasická homeopatka) a podle slov a poznatků Dr. Smitse přináší výborné a nečekané výsledky i např. v Holandsku, kde je známa a praktikována již řadu let.

Každý homeopat se ve své praxi s rakovinou setká (většinou až v jejích nejpokročilejších stádiích, kdy jiné metody neuspěly) a je tedy logické, že by měl dobře znát i tuto novou, nepříliš složitou a již mimořádně osvědčenou metodu.