Případ ustrašeného dítěte

Chlapec, 4 roky 6 měsíců; výška 101 cm; váha 17 kg; bledá pleť s hnědými rovnými vlasy; hnědé oči.

C.C. Matka uvádí: Emocionální stres, strachy, úzkost ze separace.
Otázky homeopatky jsou psány kurzívou, zkráceny z původního textu.

POZNÁMKA: Konzultace začíná za přítomnosti subjektu i matky v místnosti. Chlapec sleduje videohru, zatímco mluvíme. Matka ho požádá, aby přestal, ale on neuposlechne. Odpovídá na několik otázek, během hry:

Co máš nejraději k pití?
Pomerančový džus. Rád ho mám studený. Mám rád mléko.

Nejoblíbenější jídlo?
Cukroví. Lízátka a dort.

Jídlo, které opravdu nemáš rád?
Brokolice. Zelené fazolky. Takové věci.

Čeho se bojíš?
[bez odpovědi]

Co rád děláš celý den?
Hrát videohry.

Bojíš se něčeho?
Vítr. A vlny.

Proč?
Bojím se, že mě vítr odfoukne; bojím se vln…

Jak rád spíš?
Odkopávám přikrývky. Proč? Jsou pro mě moc teplé.

Matka synovi: „Zapnu počítač v jiné místnosti.“ Syn: Nechci. „Co chceš sledovat?“ Syn: Nevím. Zapomněl jsem. [odchází za otcem].

Matka: Fobie z větru je nejvíc paralyzující; brání mu v zábavě. Utíká, když vidí, jak se stromy kývají. Začalo to před rokem, když tu byla moje máma. Nelíbilo se mu, že je v domě; nelíbilo se mu, jak mluví [jiným jazykem]. Jeho úzkost ze separace začala před dvěma měsíci, když jsem začala pracovat na plný úvazek. Z dřívějších dvou dnů týdně ve školce se přešlo na pět. I když školku miluje, každou noc se ptá, jestli je zítra školka, a říká: „Nechci jít do školky, protože mi celý den chybíš.“

Minulý měsíc mu vytrhli zub. Jeden přední zub zhnědl. Nedovolil žádnému zubaři, aby se ho dotkl. Operace vyžadovala anestezii. Pět lidí ho drželo, aby mu mohli píchnout injekci do krku.

Vždy se bál lékařů a zubařů? Nezdálo se, že by ho to obtěžovalo až do loňského roku, možná když tu byla máma. Většina problémů se strachem začala tehdy. Bylo tu i několik očkování, když tu byla. Strach byl tehdy problém. Od té doby, co začala fobie z větru, už tolik neběhá ani nejezdí na kole ani neplave. Není už to dítě, které jsem znala. Z větru je nejvýraznější strach, ale v koupelně se bojí, že se ucpou trubky a dojde k záplavě. Doufám, že znovu získá sebevědomí, jako měl před rokem. Začal lézt, když byl velmi malý; poznával věci tím, že na ně lezl.

Co bylo jinak, když tu byla babička?
Jazyk, matka nemluví anglicky. My dvě jsme často mluvily.

Matka: Lidé ho považují za velmi bystrého. Dobře koordinovaný; fyzicky je pokročilý. Vždy byl velmi silný; vůbec ne křehký. Na kole jezdí od dvou a půl roku. Naučil se plavat loni; teď už nechce.

Jaký má práh bolesti?
Poměrně vysoký. Ale myšlenka na bolest ho velmi děsí. Strach z lékařů, nemocnic, „Bude to bolet?“ Při očkování mu lžou: sestra říká, že to nebude bolet, a pak to bolí. Padá a hodně si odře kolena; nevadí mu to.

Nejlepší část dne?
Nejaktivnější od 9 do 12 hodin, a večer po 19 hodině.

Spánek?
Hodně se hýbe. Spí 9-10 hodin; lépe mu je při 10-11 hodinách.

Pocení?
Moc se nepotí. Jen při vysoké horečce. Má rád, když má chodidla chladná.

Má citlivá chodidla?
Jsou odolná. Chodí všude bez bot. Ale v horkých dnech chce mít ponožky a boty. Nestěžuje si, že mu je horko na nohy. Nikdy se nepotí. Připadá mu fajn jít ven bez bundy; nemá rád horko, ani v koupelně, ani pod peřinou.

Jeho trávení je velmi dobré: pravidelné, v odpovídajícím množství. Určitě tíhne k sacharidům a mléčným výrobkům. Má rád ostré věci. Po zmrzlině si stěžuje na bolest břicha. Hned poté má stolici, ale ne průjem. Průjem má zřídka. Rozhodně preferuje studené nápoje.

Má 1-2 nachlazení/chřipky ročně. Většina nachlazení začíná v nose. Často si stěžuje na ucpaný nos; často má oba prsty v nose.

Jak často strká prsty do nosu?
Ne každý den, ale často; zdá se, že nachlazení tak často mít nemůže. Alespoň několikrát za měsíc.

Jak je na tom, když dostane, co chce?
Je nadšený. Dává to najevo.

Když žádá o jídlo?
Je nadšený, když ho dostane. Má velmi silnou vůli; unaví nás. „Můžu to mít?“ opakuje třikrát. Často se poddám. Nejsem tak odolná; snaží se posunout hranice.

Oči: měl konjunktivitidu před 3 měsíci; používal lokální antibiotika
Uši: je v posledním roce citlivější na některé zvuky, zejména mechanické
Zuby: má mnoho kazů
Hrudník: první bronchitida v únoru; rychle se uzdravil
Celková energie na stupnici 1-10: 10 je jeho horní hranice

Vstupní analýza: Ačkoli je jasné, že se stav chlapce změnil s návštěvou jeho babičky minulý rok, existuje několik možných příčin: žárlivost/nedostatek pozornosti matky; reakce na očkování; nějaký strach vyvolaný babičkou a/nebo lékařem. Bohužel neexistuje jedna jasná příčina. Je však zřejmé, že strach z větru a vln začal tehdy. Strach z lékařů a zubařů také začal v té době. Ztrávil víc času mimo domov, od doby, kdy matka začala před 2 měsíci pracovat mimo domov, zhoršilo jeho stav. Tyto obavy rozhodně ovlivňují jeho život, protože nechce dělat věci venku jako dřív. Jediný fyzický aspekt, který vykazuje slabost, jsou jeho zuby. Má silnou osobnost a duševně je zapojený do svého světa.

Repertorizace a porovnání léků
V tomto případě je duševní charakteristika jeho strachu z větru tak výrazná –  a neobvyklá u někoho, kdo dříve nebyl vůbec bázlivý  – že jsem rozhodla, že to ospravedlňuje identifikaci jako Zvláštní symptom. Repertorizaci jsem tedy začala s tímto příznakem.

Mysl, Strach, vítr, bouře

Mysl, Nesnášenlivost, vítr
Mysl, Umíněnost
Zuby, Kazy
Končetiny, Odkrývání, sklony k, chodidla

Vysoko vycházejí 4 léky: Aloe, Chamomilla, Lachesis a Sepia:

Aloe: Toto je jeden z těch případů, kdy lék vyplývá z repertorizace, ale ve skutečnosti se příliš nepřekrývá s předmětem. Když je Aloe vhodná  pro konstituční léčbu, subjekt vypadá spíš jako vyčerpaný alkoholik než jako vitální mladý chlapec. Klíčová fyzická afinita k Aloe také nesouhlasí: průjem je výrazný, zatímco u chlapce  je charakterističtější zácpa.

Chamomilla: Jedním z klíčových symptomů Chamomilly je „strach z větru.“ Intenzita tohoto symptomu je nápadná, protože výrazně ovlivnila chování jinak aktivního a silně vůlí vybaveného dítěte. Materia medika Klíčové symptomy od Rogera Morrisona ukazuje mnoho dalších charakteristik Chamomilly, které odpovídají tomuto dítěti. Existuje rozzlobená reakce na bolest, teplokrvnost a touha po studených nápojích. Popisuje děti, které udeří své rodiče nebo doktory. Jedna klíčová charakteristika popisuje děti, které „musí být nošeny;“ to není přesná shoda, ale argumentovala bych, že by to mohlo odpovídat „úzkosti ze separace.“ Chamomilla má afinitu k bolestem zubů a zubnímu kazu; a má klíčovou charakteristiku pro horké nohy, které chtějí být v posteli odkryté. Vzhledem k širokému pokrytí mentálních, obecných, specifických a zvláštních symptomů si vyberu Chamomillu jako první volbu.

Lachesis: Tři příčiny, které jsou spojené s Lachesisem: strach (ordinace lékaře), žárlivost (babička zabírá matčin čas) a zklamaná láska (matka ho nechává ve školce) – jsou velmi pravděpodobně součástí důvodu změny stavu tohoto chlapce. Je živý, což je kvalita, kterou Lach. má. Morrison říká, že dítě Lach. nemůže snést být pod autoritou jiného. Jsou také náchylní k fobiím.Chlapec i Lach mají tendenci být horké. Možná jediná kvalita, kterou Lach. pokrývá méně dobře než Cham, je afinita k zubům. Lach. si ponechám jako vynikající druhou volbu.

Sepia: Morrison popisuje dítě Sep. jako mající mnoho strachů a přecitlivělost, kterou chlapec má. Kromě toho vidím víc rozdílů než podobností: Sepie mají tendenci být chladná. Sepia je horší večer; to je ale jeho nejlepší doba dne. Chlapec si přeje být utěšen matkou; většina Sepií je horší útěchou. Nedostatek překrytí léku a člověka, abych to vážně zvažovala.

Na základě mého porovnání výše jsem se rozhodla dát jednu dávku Chamomilly 200C. Neexistuje žádná známá základní patologie, která by mě vedla k zahájení s nižší potencí. Jeho životní síla je velmi silná: je zřídka nemocný, rychle se zotavuje bez následků.

První kontrola (6 týdnů později):
Chlapec sám: „Nechci jít na schůzku [s vámi]; nelíbí se mi to.“ Souhlasí, že odpoví na několik otázek, pokud budu klást otázky i jeho kamarádovi.
Jídlo, které nesnášíš? Brokolice. (Odchází si hrát s kamarádem).
Matka: Udělal obrovský pokrok; od našeho návratu [z návštěvy její matky v zahraničí] o větru už nemluvil. Pořídili jsme si kotě, takže už tolik nehraje videohry. Před 2-3 dny jel na kole s otcem: To je obrovské; o větru se už nezmínil.
Stravovací návyky jsou lepší, pravidelnější. Snižujeme počet pamlsků na jeden denně. On si je žádá. Ale říct „ne“ je teď pro nás oba snazší.
Celková změna v tvrdohlavosti? Ano, je snazší ho přemluvit. S přísnějšími hranicemi ví, kde je jeho místo. [Když byli v zahraničí] byl s mou mamou úžasný; nemohla jsem si přát lepší výsledek. Byla jsem schopná ho s ní nechat. Komunikoval s ní řečí těla. Měl každý den jednu malou vzteklou scénu. V rámci věcí si vedl opravdu dobře.

Scény od návratu? Žádné většího rozsahu. Od návratu je středem pozornosti jeho nové kotě. Návrat do školy zvládl skvěle. Včera řekl: „Dneska jsem tě vůbec nepotřeboval.“ Pořád má hluboký strach z doktora. Spadl z gauče a byl tak rozrušený: „Nechci jít k doktorovi!“
Nějaké změny v tom, co chce jíst? Ne moc. Ale je mnohem lepší v tom, že přijímá jídlo, které mu řeknu, aby jedl.
Sebevědomí teď? Mnohem lepší. Příklad? Vrací se na kolo; není pořád uvnitř. [Když cestovali] byl zvědavý, vnímal věci. Dříve, když se probudil, chtěl být odnesen na gauč a mazlit se; když jsem ho položila, začal plakat. Teď vstane a jde za kočkou; už nepotřebuje tolik pozornosti.

Hodnocení vývoje:

Cham. zjevně iniciovala léčebnou reakci. Klíčové obavy matky – jeho fobie z větru, oslabené sebevědomí a úzkost ze separace – byly vyřešeny. Intenzivní nesnášenlivost vůči jeho babičce také ustoupila; navíc si užil pobyt v zahraničí, což mohla být velmi strašidelná a/nebo frustrující zkušenost. Také vykazuje méně tvrdohlavosti a méně závislosti na matce (což jsme nevěděli, že je problém mimo školu). To vše ukazuje změny na nejhlubší úrovni, vynikající směr léčby. Nelze přesně vědět, zda se jeho chuť na sladkosti snížila; ale je alespoň schopen přijmout, že je nedostává tak často. Strach z doktorů stále přetrvává, ačkoliv ho to na denní bázi neovlivňuje. Jelikož se nezdá, že by se v něčem zhoršoval a je v několika ohledech lepší, není důvod nyní něco dělat.

Stručná e-mailová kontrola 4 týdny později: matka říká: „Jeho fobie úplně zmizely. O větru se už nemluví. Lépe přijímá odpověď ‚ne‘. Žádná separační úzkost. Chce jít každý den na pláž, jezdit na vlnách, potápět se, i když je větrno a chladno.“

Druhá kontrola (4 týdny po posledním e-mailu; 3 měsíce po první dávce):
Otázky přímo chlapci: Jak se máš? Dobře.
Co nejraději děláš teď? Hrát si ve vodě, jít pod vodu.
Oblíbené jídlo teď? Cukroví!
Něco, co nechceš jíst? Brokolice.
Jak je na tom tvůj nos? Dobře.
Stále se ti ucpává? Uži se mi neucpává a můžu cítit.
Jak jsou na tom tvé nohy? Teď jsou horké.
Čeho se bojíš v těchto dnech? Ničeho.
Matka: I když jsme měli v posledním měsíci hodně hostů, zvládá to velmi dobře. S cukrovím, i když mu je nabídnuto, sní jen jedno. Nakupování je boj. Pokud jednou ustoupím, bude se ptát pořád dokola následujících 10 dní. Jinak než předtím? Bylo to lepší. Slyšení „ne“? To je těžké. Není to úplně jeho chyba. Kdy měl poslední záchvat vzteku? Před dvěma nocemi. Byl to jeho první za dlouhou dobu; plakal dlouho. Překračování hranic? To se objevuje jen při nakupování.
Strachy? Nedávno řekl: „Pamatuješ, když jsem se bál, že se záchod ucpe?“ Řekla jsem, že ano; zeptala jsem se, jestli si to stále myslí. Řekl, že ne. A včera byl v oceánu; šel zimou až do modra. Sebevědomí? Opravdu dobré. Není vůbec vystrašený z oceánu. Věci s větrem? Už se vůbec neobjevují.
Separace úzkost? V táboře žádný problém.
Prst v nose? Už ho tam dlouho neměl. Nebyl ucpaný.
Hodnocení: Léčebné působení první dávky Cham se udrželo pro hluboko zakořeněnou obavu z větru a vln. Jeho sebevědomí a nedostatek potíží s odchodem od matky zůstávají v dobrém stavu. Jeho touha po sladkostech se pravděpodobně snížila, protože nad tím není tolik boje. Nicméně tvrdohlavost se znovu objevila.

3. kontrola (2 měsíce později):
Matka říká, že se fobie nevrátily. Separace úzkost je stále lepší: daří se mu dobře, když ho nechává ve školce. Matka se lépe drží jejich režimu. Stále je velmi vytrvalý, když o něco žádá, ale poslední dobou neměl žádné záchvaty vzteku. Fyzicky byl velmi zdravý; žádné nachlazení ani chřipka.

Hodnocení: Není zde žádný úpadek, a pravděpodobně došlo k nějakému zlepšení v jeho chování, protože přestal mít záchvaty vzteku, které se znovu objevily v srpnu. Hluboké poruchy, které začaly v květnu – strach z větru a vln – se neobjevily. Není důvod nyní něco dělat.

4. kontrola (2 měsíce později):
Otázky přímo subjektu: Jaké je teď tvoje oblíbené jídlo? Palačinky.
Oblíbený nápoj? Limonáda. A pomerančový džus.
Co děláš nejraději? Hrát hry. Hry na počítači. Schovávaná.
Něco tě v těchto dnech trápí? Ne.
Jak je na tom tvůj nos? Dobře.
Tvoje nohy? Dobré. Studené nebo horké? Obojí. Raději bych si nebral ponožky. Proč? Protože jsou příliš teplé.
Jak se cítíš, když jdeš k doktorovi? Bojím se. Byl jsi tam nedávno? Ne.
Nějaké jídlo, které nesnášíš? Brokolice.
Jak to je, když tě maminka odveze do školy? V pořádku. [Omrzí ho odpovídání, odejde.]
Matka: To jsou šťastné časy. O víkendech, když si můžu pospat, vstane sám, dělá si svoje věci, něco si dá k jídlu, hraje si s kočkou. Býval více rušivý. Jít do obchodu, jeho požadavky znovu narostly, dostane se do „chci, chci!“ Měla jsem druhý den výbuch, byla jsem opravdu naštvaná. Jak špatné to bylo? Měl možná jeden záchvat vzteku. Hrozila jsem, že odejdu z obchodu; začal plakat; zotavil se.
S jídlem, jak to je, když nedostane to, co chce? Má méně záchvatů vzteku, když mu řeknu „ne“ na sladkosti. Ale stále velmi důsledně žádá, i když ví, že odpověď bude „ne“.
Strachy? Během nedávné velké bouře o tom učitelé hodně mluvili. Začal klást spoustu otázek; říkal věci jako „nejstrašnější by bylo, kdyby přišly větry a —“ Ale když to skutečně nastalo, nebál se. Ale také zmínil vítr před měsícem jako něco, čeho se bál. Trubky v koupelně? Začal o nich znovu mluvit nedávno.
Sebevědomí? Dobré, jak se mnou, tak při interakcích s dětmi.
Jak spí? Stále horký, stále odhazuje přikrývky.
Nos? Nedával si prst do nosu; nedávno nebyl ucpaný. Před měsícem dostal mírnou rýmu; chytilo to každého ve škole. Nebylo to špatné.
Nové věci? Oba oči má velmi červené a suché, drbe je. Začalo to před měsícem. Jedno oko vypadá trochu modře [vnější koutek]; má velmi červené okraje. Hodně je drbe.

Hodnocení:

Znovu se snížila tvrdohlavost, ale nyní znovu narůstá. Je zajímavé pozorovat, že několik jeho témat obav se také znovu objevilo, ačkoliv ho to moc neovlivnilo. Cham je jedním z mála léků pod „Oko. Suchost, okraje.“ Tím jsem dospěla k závěru, že opakování další dávky Cham je oprávněné. Nicméně existují určité důkazy, že bychom možná měli přejít na jiný lék. Strach z lékařů přetrvává. A tvrdohlavost se zdá ustupovat pouze na krátké období. Možná to půjde dlouhodobě vyvážit. Byla mu dána jedna suchá dávka Chamomilla 1M.

Kontrola o 2 měsíce později:
Matka říká, že se fobie stále nevrátily. Úzkost z oddělení je stále lepší: v pohodě to zvládá, když ho nechá ve školce. Stále je velmi vytrvalý, když o něco žádá, ale v poslední době neměl žádné záchvaty vzteku. Fyzicky byl velmi zdravý; žádné nachlazení ani chřipka.