Případ koně s rakovinou svalů

Navštívili mě moji dva pacienti, otec s dcerou. Tentokrát nepřišli se svými zdravotními problémy, ale přišli mě požádat, zda bych se nepokusil léčit jejich pětiletého hřebce, kterému jejich veterinář diagnostikoval tři svalové nádory. Veterinář účinnou léčbu těchto nádorů neznal a operace – odstranění nádorů se obával, aby se při operaci nebo po operaci nedostala do ran infekce. Prý že si na takový zákrok netroufá a že ať zatím nechají koně být a že se uvidí, jak se budou nádory dále vyvíjet, a dle toho že se rozhodnou, co dál.

Jeden nádor byl velikosti dvou mužských pěstí, vpředu na prsou vlevo, druhý menší o průměru asi 7 cm, vpravo u třísla u zadní nohy, a třetí, o velikosti vlašského ořechu, byl nad levým okem. Sám veterinář prý řekl, že se mu do odstranění nádorů moc nechce. Ani mně se do léčby nádorů zrovna moc nechtělo, protože jsem ještě takovou zkušenost neměl a chtěl jsem též ještě počkat a rozmyslet si, zda se mám o léčbu pokusit. Ale naléhání mých klientů bylo veliké, a tak jsem jim slíbil, že se o léčbu pokusím, ale že nic neslibuji a že se budu snažit nějakou léčbu vymyslet. Odešli tedy ode mne s nadějí, že něco vymyslím, protože jim jsem vždy homeopatií pomohl a že homeopatii věří a neradi by nechali svého koníčka utratit.

Studoval jsem jak lékařské, tak homeopatické knihy, abych se dověděl o nádorech více, a jaké jsou v takových případech možnosti homeopatie. Po několik dní jsem pátral a přemýšlel, jak s léčbou začít a jaký postup zvolit. A nebylo to vůbec jednoduché, tím spíš, že jsem takový problém řešil poprvé. Nakonec mě nejvíce zaujala kniha Dr. Ramakrishnana – Homeopatický přístup k léčbě rakoviny. Rozhodl jsem se vyzkoušet některý postup a léky z této knihy. Z repertoria jsem vybral obecnou rubriku, rakovina s léky ve 3. stupni: ARS, BROM, CADM-S, CARB-AN, CARC, CON, HYDR, LYC, NIT-AC, PHOS, PHYT, SIL, TRIF.

Z léků ve stejné rubrice ve 2. stupni mě nejvíce zaujal lék SCIRRHINUM, zejména proto, že ve zmiňované knize Dr. Ramakrishnana je psáno, že při léčbě nádorů se tento lék používá u tumorů, kde je charakteristická tvrdost. Dále se v knize píše na stranách 19 a 20, že se dá dle stavu střídavě přecházet z léku Carcinosinum na lék Scirrhinum. Nyní jsem se musel rozhodnout, jaký postup zvolit, ale stále mi nebylo jasné, jak postupovat. Nakonec jsem dospěl k rozhodnutí podávat oba léky Carcinosinum 200C a Scirrhinum 200C střídavě. Jeden den Carcinosinum a druhý den Scirrhinum, od každého 5 dávek, a pak dle vývoje že zvolím další postup.

Přibližně po týdnu léčby mi telefonovala majitelka koně, že se jakoby začal ten největší nádor mírně zvětšovat, ale že se po obvodu začal odtrhávat, (praskala kůže). Dle zákonů homeopatie jsem tento proces vyhodnotil jako léčbu zevnitř ven a doporučil pokračovat ve stejném dávkování obou léků.

Za dalších 8 dní léčby mě majitelka telefonovala, že to odtrhávání začalo i u zbylých dvou menších nádorů a ten největší, že upadl a na jeho místě zůstala čistá nová kůže, že zavolala i jejich veterináře, který se přijel na koně podívat a konstatoval, že toto ještě za své praxe neviděl! Pokračovali jsme i nadále ve stejném dávkování obou léků, protože co funguje, nemá se měnit. Během následujícího měsíce postupně odpadly i zbylé nádory.

Dnes je tomu již třetí rok a kůň je nadále v pořádku. Veterinář, který byl z léčby nadšený, si z lahve od léků opsal názvy léků, které jsme podávali. Upozornil jsem ho, že ne vždy zaberou stejné léky, které zabraly v tomto případě, že homeopatie funguje trochu jiným způsobem než klasická, školní medicína.

Je dobré si všimnout, že jako první odpadl ten největší nádor na prsou koně, pak druhý na hlavě a poslední u zadní nohy. Organismus řeší problémy postupně dle důležitosti a dle toho, co nejvíce ohrožuje jeho život a nemusí vždy jít přesně od začátku směrem od hlavy dolů.

Je také zajímavé, jak zvířata cítí, co je pro ně dobré. Na začátku léčby, při prvních dávkách léků, kůň nechtěl léky přijímat a majitel musel koni otevřít tlamu a jeho dcera vstříkla koni lék. Takto léky kůň odmítal po 4 dny, ale potom prý, kdykoliv se blížili majitelé koně k ohradě, tak už jim kůň běžel naproti a pokyvoval hlavou nahoru a dolů, což jim připadalo jako souhlas, a ochotně si nechával podávat léky.

Toto není typický homeopatický případ, protože zde neproběhla klasická repertorizace a diferenciální diagnóza mezi léky. Zřejmě zde spíše zapracovala moje intuice a též štěstí, nebo zde hrály úlohu ještě nějaké jiné faktory, které neznám. Ať je to, jak chce, důležitý je výsledek léčby a ta byla úspěšná!