Případ celostní léčby dítěte

Základním cílem homeopatie není mírnit nebo léčit jednotlivé nemoci, ale navrátit člověku, jeho tělu a mysli, celkové zdraví. Tak to formuloval již před dvěma sty lety zakladatel oboru Samuel Hahnemann a tak to homeopaté dodnes chápou i dělají. Abychom dosáhli u člověka trpícího trvalými nebo opakovanými a často tzv. „nevyléčitelnými“ potížemi dlouhodobého stavu harmonie a mohli ji pak udržovat v průběhu času, k tomu musíme používat rozsáhlou odbornou literaturu a respektovat pravidla klasické homeopatie, především celostní pojetí, lišící se výrazně od obvyklých léčebných postupů. Protože víme, že nemoci vznikají rozladěním organizmu k příjmu životní síly (v jiných systémech nazývané též prána nebo čchi), jde o to, naladit organizmus zpět do stavu, kdy bude tato jemná informace plně využívána. A to lze provést vždy jen jedním pečlivě vybraným homeopatickým prostředkem. Jedna životní síla – jeden lék. Při jeho výběru vycházíme nejen z povahy obtíží, ale i z povahy a dalších vlastností konkrétního člověka.

Pro ilustraci uvádím popis jednoho z případů z mé praxe:

Osmiletá holčička Jana. Zatímco mi její maminka, povoláním lékařka, líčila při první návštěvě v mojí poradně, jakými potížemi dcera trpí, seděla tiše v koutku a malovala si pastelkami motýly. Dověděl jsem se, že byla zdravá do 3 let. V té době s ní byla matka doma. Ale jakmile nastoupila do práce a dítě šlo do školky, nastaly problémy: rýma a záněty dutin se střídaly se záněty nosohltanu a bolestmi  ucha,  teploty až 39 C, stále dokola.  Dostávala též antibiotika, brala je už celkem pětkrát. Poslední antibiotika měla před měsícem. Nechtěla chodit do školy a měla k ní spoustu výhrad. Rodiče s ní kvůli jejímu chatrnému zdraví často zůstávali doma. Měla ekzém na hrudi. Od tří let občas zadrhávala v řeči. Měla už třikrát angínu.

„Jakou má povahu?“ zeptal jsem se. Odpověď zněla, že dětem stejného věku se spíš vyhýbá. I když si s nimi ve škole někdy hrála, víc si rozumí s dospělými. Je velmi tvrdohlavá, nechce poslouchat, spíš se snaží rodičům nařizovat.

Když jí něco (byť jemně) vytknou, prudce reaguje a okamžitě brečí.
Když je nemocná nebo si odře koleno, nesnáší útěchu, prchá, aby nebyla utěšována.
Nerada se mazlí. Učí se dobře, ale nebaví ji to. Nechce být k ničemu nucena.
Kamarádí se spíš s kluky, o holkách říká, že „jsou nafoukaný a nesmějou se a není s nimi legrace“.  Miluje  přírodu. Fotografuje si kytky, sbírá brouky a motýly, čte knihy o motýlech určené dospělým. Dětské knihy odmítá. Ráda zpívá.

Pak jsem se zeptal, jak reaguje na prostředí a kdy se její potíže nejčastěji objevují.  Této kategorii informací říkáme „generálie“. Janina maminka se rozpomněla, že  potíže začínají v noci nebo večer, horečka, bolesti, záněty atp. Má ráda zimu. Chce chodit bosa, chce být lehce oblečena, koupe se ráda ve studené vodě a v noci se odkopává.

Homeopatii již vyzkoušeli, podali řadu léků, ale žádný z nich se neosvědčil – znamená to, že similimum, individuálně vybraný celostně působící lék, nebyl dosud nalezen .

V současnosti máme k dispozici několik tisíc odzkoušených homeopatických léků. My však musíme najít ten jeden, nejlepší, který bude v rezonanci s životní sílou konkrétní osoby.

Provedl jsem repertorizační analýzu softwarem Homeo. V levém sloupci jsou symptomy, které jsem vybral pro Janu jako charakteristické.  V prvním řádku nahoře je zleva doprava pořadí léků, které mi Homeo nabídl.

Jako první se umístil lék se zkratkou Carc., což znamená Carcinosinum.  Určit jej můžeme především podle symptomů mysli, přestože léčí rozsáhlou škálu potíží fyzických i psychických, chronických nebo akutních, lehkých i těžkých. Může povzbudit životní sílu, která, někdy už v dětském věku, ochabuje. Ale jen tehdy, pokud člověk celkově odpovídá obrazu právě tohoto léku. Podrobný popis léku najdeme v češtině například v Materii medice Robina Murphyho, v Klíčových symptomech Rogera Morrisona, v Materii medice Tina Smitse nebo v Dětských typech Franse Kusseho.

Pozval jsem je na kontrolu, která následovala za 6 týdnů a dověděl jsem se:

Matka podala Carcinosinum 1M, jednu pilulku, pouze jednorázově. Jana je po celou dobu od podání úplně zdravá, nemá už žádnou z dříve popsaných potíží. Přestala jí vadit škola a přestala si na ni stěžovat. Dřív popotahovala nosem, i když náhodou neměla rýmu, nyní to nedělá. Je v pohodě, veselá a hodně se směje, což je velká změna, pochválila si ji matka. Takže lék byl zřejmě vybrán správně, tak dlouhé období bez potíží zatím nezažili. A dobrá nálada je důležitý přídavek navíc. Nic teď není třeba podat, je však nutné pozorovat celostní vývoj a opět zasáhnout až ve vhodnou chvíli.

Kontrola za měsíc po té předchozí:

V tomto období měla Jana jednodenní rýmu a za týden poté jeden den teplotu 38,3, která ale druhý den sama ustoupila. Přestala jí vadit učitelka angličtiny, mívala z ní strach, nyní ji má ráda a angličtina jí jde mnohem lépe.

Kontrola za 4 měsíce po té předchozí:

Celou dobu byla fyzicky i psychicky v pohodě. „Škola jí jde super, učitelka ji chválí, je nejlepší v matice, má logické myšlení,“ říká matka. „Za celou dobu měla jeden den rýmu a pár dní kašlala, bez teploty. Celé třída odpadla na střevní virózu, mimo ní. Dřív byla nejvíc nemocná ze třídy.“  Mladý organizmus přijímá naplno vitální sílu, není třeba žádný lék.

Trochu to zkrátíme. Za další 3 měsíce začala být Jana unavená, a proto maminka podala Carcinosinum 1M podruhé. Následně únava přešla a byla zas v pohodě.

Za rok po zahájení léčby jsme se domluvili, že není třeba chodit na pravidelné kontroly, dítě je dlouhodobě zdravé a její konstituční celostní lék je tím potvrzen. Kdyby se objevila nějaká výraznější porucha zdraví, matka jednoduše podá stejný lék, ale ve vyšší potenci 10 M. Opět jednorázově.

Za dva měsíce nato jsem se dověděl, že krátce po minulém setkání měla Jana horečku a zvracela. Dali Carc. 10M, hned se jí ulevilo a teplota klesla během hodin na 37 C.  Další den byla v pohodě, což od té doby trvá. V učení je nyní nejlepší ze třídy.

Takže nic dramatického – zdraví je nenápadné.  Typ lidí odpovídajících obrazu Carcinosinu (a potřebujících jej) je v dnešní populaci hodně rozšířen a podle statistik je to vůbec nejúspěšnější lék v praxích současných homeopatů. I tak však bývá někdy při homeopatické analýze přehlížen či podhodnocen.