Případ anginy pectoris vyvolané potlačeným kožním onemocněním

J. Compton Burnett, M. D. (1840–1901)

Onemocnění kůže (Diseases of the Skin)

Jednoho nedělního rána asi před deseti lety přivedl jistý pán do mé ordinace jednu dámu. Cestou do kostela byla na ulici stižena záchvatem anginy pectoris. Přestože jí bylo sotva přes třicet, měla už několik let tyto záchvaty prudké bolesti v hrudníku, které ji přepadaly náhle, na ulici, a zcela jí ochromovaly, takže už několik let nikdy nevycházela ven bez doprovodu pro případ, že by někde omdlela nebo padla k zemi mrtva, jak se obávala.

Vyšetření srdce však neprokázalo žádné organické změny, ba ani funkční poruchu, takže jsem nemohl pochopit, proč tato poměrně mladá dáma trpí těmito prudkými záchvaty anginy. Obešla již se svou chorobou řadu schopných lékařů, ale její stav se nijak nezlepšil, což nikdo nemohl pochopit. Předepsal jsem jí lék a poté jsem ji navštívil doma, abych se pokusil přijít věci na kloub. Nechal jsem si dovyprávět celou její zdravotní historii od nejranějšího dětství. Řekla mi, že kdysi, když byla ještě děvče a právě měla být uvedena do společnosti, objevila se jí v loketních ohybech trhliny, které vypadaly velmi nepěkně. Tyto trhliny ji sužovaly od nejranějšího dětství. Povolali tedy Erasma Wilsona a ten jí dal mast, která kůži záhy vyléčila. Pacientka byla uvedena do společnosti, hned si udělala známost a poté se provdala. Cítila vždy velkou vděčnost k Erasmu Wilsonovi, za to že jí vyléčil ruce, protože „Jak bych se jinak mohla ukázat mezi lidmi v krátkých rukávech“.

Brzy nato se však dostavily poruchy trávení, nadýmání, dechové obtíže, palpitace, a nakonec již popsané záchvaty anginy pectoris, které ji ohrožovaly na životě. Také se jí narodilo jedno mrtvé dítě. Jak jsem již řekl, neměla žádnou zjistitelnou srdeční vadu a z anamnézy této dámy jsem vyrozuměl, že léčbě kožního problému (z mého hlediska nejdůležitější informace) nikdo nepřikládal valný význam.

Sdělil jsem pacientce svůj názor, že její kožní choroba nikdy nebyla doopravdy vyléčena, že byla Wilsonovou mastí jen zatlačena dovnitř a že její angina je ve skutečnosti jen vnitřním projevem nemoci neboli její metastasí. Nikdo tomu nevěřil. Začal jsem s antipsorickou léčbou a velmi brzy – myslím že za méně než měsíc od oné nedělní návštěvy – se v ohybech loktů objevily staré trhliny a od té doby už nikdy neměla ani jeden záchvat anginy pectoris a od té doby se jí rodily jen zdravé děti.