Případ 64leté ženy
Rád bych vás seznámil s následujícím případem přesně tak, jak jsem ho odebral od jedné své pacientky:
Na počátku měla vážný a váhavý pohled. Z počátečního interview měla obavy. Musela si všechno psát. Během rozhovoru jakoby kamsi „mizela“. Uvnitř sebe cítila prázdno.
Nejí dobře. Je úzkostná. Panická. Depresivní. Během noci se budí s úzkostí. Poslední roky trpí klaustrofobií. Je vyděšená, pokud má nastoupit do letadla. „Mysl mám jak roztříštěnou na kousky, když cestuji.“ „Nemyslí mi to moc dobře.“ Nerozhodná a emocionální, když cestuje.
Nervově vyčerpaná – „tohle vždycky bylo moje téma“.
Extrémně citlivá na teplo – „hodně mi vadí“. Také citlivá na chlad.
Vyhledává uznání od druhých. Není nezávislá. Velmi lehce se nechá oklamat druhými.
Strach ze samoty. Velmi citlivá.
Žije v domě se třemi až čtyřmi lidmi – jako v ašrámu.
„Velmi žárlím a jsem vlastnická vůči osobě, ke které cítím blízký vztah. Všichni jsou mnohem mladší než já, a tak neexistuje žádná šance na jakýkoliv vztah, přesto, když (ona osoba) mluví o jiné ženě, mohu se zbláznit.“
Pocit spalující žárlivosti, extrémní sexuální pocit vedoucí až k zoufalství. „Tento spalující pocit je jako bomba v hrudníku spolu se zaseknutou sexuální touhou. Je to, jako kdyby mě někdo za něco trestal.“
Nebyla schopná jíst. Byla skutečně hodně oslabená.
Strach o lidi. Myslí si, že každý člověk je velmi křehký a citlivý. Myslí na všechny lidi na světě, kteří trpí.
Má myšlenky na sebevraždu. Když jí bylo deset let, nervově se zhroutila.
Všechno se jí zdá daleko. Všechno cítí velmi intenzivně.
Neuralgické bolesti hlavy. Extrémně citlivá na teploty.
Prodělala zápal plic. Potíže se žaludkem.
Těžko se soustředí. Dělá si starosti o svou paměť. Neschopná pořádně myslet – nesoustředěná.
„Sexuální porucha ovlivnila i můj močový měchýř: mám častější nutkání na močení.“
Občas ji pálí na hrudi, pálení jde až do páteře.
Zakalené oči. Povlak na jazyku.
Jako dítě prodělala streptokokální faryngitidu (infekční onemocnění streptokokem A).
Mívala špatnou náladu. Vždycky se cítí podivně. „Kvůli tomu se nenávidím.“
„Pulsatilla mi skutečně pomohla.“
Silná imaginace. Lehce se urazí. Nesnáší kritiku.
„Potřebuju, aby ostatní věděli, že dělám svoji práci. Nechci, aby na mě zapomněli.“
Strach z opuštění a ze samoty, nemůže vystát, když je celý den sama. Potřeba společnosti. Velmi závislá na ostatních. „Potřebuju lidi kolem sebe. Když jsem sama, tak se dostávám do deprese.“
Pocit, že pluje a že se odděluje. Ve snech se vznáší v obrovském prostoru.
Během spánku je jí horko. Snadno prochladne.
Má ráda kyselé.
Kdysi se velmi bála psů. Strach: z létání, z výšek, není schopná slézt z vyvýšených míst. „Mám strach, že některé z mých vnoučat odněkud spadne.“ Strach z druhých (lidí). „Nevím, kde já končím a druzí lidí začínají.“
Nemůže číst noviny. Averze k násilí v televizi. Nemůže snést krutost a mučení. Nechce být znásilněná. Vždy se jí týkala „sexuální témata“.
Analýza
Z tohoto případu mě zaujaly tyto symptomy:
- Uvnitř se cítí prázdně.
- Extrémně citlivá na teplo – „hodně mi vadí“.
- Také citlivá na chlad.
- Vyhledává uznání od druhých.
- Není příliš nezávislá. Velmi lehce se nechá oklamat druhými.
- Strach ze samoty.
- Velmi vlastnická a žárlivá na osobu, ke které cítí velkou blízkost.
- Pocit spalující žárlivosti, extrémní sexuální pocit vedoucí až k zoufalství.
- Extrémně citlivá na teploty.
- „Potřebuju, aby ostatní věděli, že dělám svoji práci. Nechci, aby na mě zapomněli.“
- Strach z opuštění a ze samoty, nemůže vystát, když je celý den sama. Potřeba společnosti. Velmi závislá na ostatních.
- Pocit, že pluje a že se odděluje.
- Ve snech se vznáší v obrovském prostoru.
- „Nevím, kde já končím a druzí lidé začínají.“
- Bojí se znásilnění.
Na základě těchto symptomů jsem ve své repertorizaci použil následující rubriky:
- MYSL – BLUDY – prázdnota
- MYSL – BLUDY – vznášení
- MYSL – BLUDY – opuštěna; je
- MYSL – BLUDY – chybně odsouzena; je
- MYSL – STRACH – koitus – znásilnění
- MYSL – OPUŠTĚNÍ – izolace; pocit
- MYSL – ŽÁRLIVOST
- MYSL – ŽÁRLIVOST – pozornost; od ostatních získat
- MYSL – JEDNOTA – pocit jednoty
Jediný lék, který se vyskytoval ve všech rubrikách, byl Ozon – který jsem dosud nikdy nepředepsal. Vždy tak trochu váhám předepsat některý z „nově“ vyzkoušených léků, a to kvůli tomu, že bývají v našich repertoriích až předimenzovaně popisovány. Když se podíváte na současné nejnovější provingy, zjistíte, že najdete mezi 1400 až 4000 rubrik v moderních repertoriích. Když uvážíme, že Hahnemann do Materie Mediky Pury začlenil průměrně 600 až 700 symptomů polychrestů své doby, tento obrovský nepoměr zaznamenaných symptomů vyvstane daleko výrazněji. A navíc: nejnověji zkoumané léky nemají zatím tu výhodu rozsáhlé klinické praxe, která je nutná k vytvoření jejich přesnějšího obrazu.
Přesto potom, co jsem si pročetl proving léku Ozon od Anne Schaddeové, jsem měl pocit, že právě tento lék bude nejlepší volbou ze všech variant, které současné materie mediky nabízejí.
Předepsání: Ozon – 200 CH, bez zapíjení, podán jednorázově
Kontrola za čtyři týdny
„Daří se mi dobře, ale věřím, že to je díky okolnostem: už se totiž blízko té osoby, na kterou jsem žárlila, nevyskytuji.“
„Teď jsem se svým životem velmi spokojená, když už tento problém nemám.“
Trochu přibrala.
„Nedává mi to smysl, proč je to pro mě tak strašné téma.“
Sexuální útok v dětství – něco se stalo, když jí bylo 13 let.
Emočně spíše nevyzrálá, emoce ji vždycky „převálcují“, pak ale zmizí.
Na sexuální útok si vzpomíná na úrovni emocí, jinak tu událost v sobě zcela potlačila.
Silně žárlivá, „připadám si jako sociopat“. Velmi vlastnické pudy, až kořistnické.
Cítí se jako hmyz, který si staví malé otvůrky a něco v nich drží, zadržuje.
Středověká tématika – má pocit, že se ocitla v pekelné říši, spojené se sexuálními pocity.
Předepsání: Rozhodl jsem se počkat, protože v tomto okamžiku není zcela jasné, zda změny, které pacientka prožívala, způsobil podaný lék nebo změna okolností.
Kontrola za devět týdnů
„Po všech stránkách se cítím mnohem lépe. Už nemám žádné pocity sexuálního násilí. Děkuji vám – bez vás bych se z tohoto stavu nemohla dostat!“
Tento případ ilustruje, že je skutečně možné předepsat lék, který nebyl do té doby nikdy podán a který dokonce ještě ani příliš neznáme. Jediné, co je k tomu zapotřebí, je „spárovat“ symptomatické vzorce, které objevíme u klienta, spolu s těmi, které nám předkládá materie medika. Naštěstí máme po ruce řadu skvělých repertorií, které nám v tomto procesu mohou pomoci. Za taková repertoria pokládám Syntetické repertorium, Murphyho repertorium, Kompletní repertorium (The Complete Repertory), Terapeutické příruční repertorium do kapsy (The Therapeutic Pocketbook Repertory) apod. (Ne všechna jsou přeložena do češtiny, pozn.překl.)
Během repertorizace jsem vybral pouze rubriky MYSLI, a to vzhledem k tomu, že kořen klientčiny patologie ležel právě v úrovni mysli. Těm symptomům, které byly nejcharakterističtější ze všech, jsem dovolil, aby určily rubriky, které jsem následně zvolil. Od dob Kenta a jeho následovníků velmi získalo na popularitě zdůrazňování symptomů mentálních a emocionálních, což ale nebyl repertorizační přístup, který uplatňoval Hahnemann a Bönninghausen, ti se naopak soustředili na totalitu charakteristických symptomů, ať se vyskytovaly kdekoliv.
Tento případ také dokládá, že bychom neměli jednat ukvapeně, co se změny předepsaného léku týká, dokud si nejsme skutečně jisti, že vybraný lék je úplně přesný. Jak kdysi řekl prezident Mezinárodní Hahnemannovy asociace Phineas Parkhurst Wells: „Když nevíte, co právě dělat, nedělejte nic“.
V současné chvíli je to šest měsíců od prvního podání léku a klientce se pořád daří skvěle. Potíže, se kterými mě vyhledala, se kompletně vyřešily. Během této doby si její stav nevyžádal podání žádné další dávky Ozonu ani jiného léku.
překlad: Kateřina Komorádová
Napsat komentář