Poněkud kontroverzní názor: Robin Murphy, seminář září 2006

Přímo s hrůzou jsem si přečetla nadšený článek o semináři Robina Murphyho. Z mého hlediska to byly vyhozené peníze a ztráta času, protože to pro mne byl nejhorší seminář, který jsem absolvovala.

Navrhuje 26 způsobů předepisování homeopatického léku a přitom existuje jen jeden, který pacienta nepoškodí. I na stránkách Alternativy měl v bodování nejvíce bodů. Všichni, kteří byli jeho teoriemi tak nadšeni, by si měli přečíst v Homeopathic Links 4/05 článek „Souběžné následky – vedlejší účinky homeopatické léčby“, aby povrchním předepisováním na základě pouze patologie nebo „Cik-cak“ způsobem nezpůsobili sobě, svým blízkým těžké poškození zdraví. Toto číslo mi přišlo do ruky asi týden po této „skvělé“ přednášce.

Já sama na sobě mám vyzkoušeno vše, co jsem četla nebo slyšela na přednáškách.

V 9/88 jsem prodělala lymskou boreliózu na kterou se přišlo až 5 měsíců po tom, kdy jsem byla infikovaná. Množství antibiotik mi způsobilo potíže se střevy. Pak jsem se dostala na přednášku lékařky, která o sobě tvrdila, že homeopaticky léčí. Zaregistrovala jsem se u ní a byla jsem nadšená, že všechny mé fyzické symptomy byly okamžitě hned pryč. Ovšem jeden symptom zmizel a další se objevil a později jsem se cítila stále hůře a hůře. Začaly mi otékat ruce, nohy přetékaly přes boty, měla jsem odulý obličej a za 5 let jsem přibrala téměř 20 kg.

Jen s velkými obtížemi jsem zvládala své povinnosti v zaměstnání a doma úplně fyzicky vyčerpaná jsem nebyla schopna nic dělat (těžký únavový syndrom – špatná funkce jater a ledvin). Později, po objevení svého konstitučního léku, jsem pochopila svoje základní onemocnění → porucha srážlivosti krve, funkční nedostatečnost ledvin a jater. Kdybych tenkrát nevzala zdraví do svých rukou, tak po vymizením fyziologického výtoku bych skončila na dialýze. Nakonec mi paní doktorka řekla, že mám poruchu metabolismu a prakticky nevěděla co se mnou dělat. Když jsem od ní odcházela, chtěla jsem si z papírů opsat jaké léky jsem za dobu její léčby dostala → bylo jich 40 (40 provingů) a každý dva měsíce na tzv. detoxikaci Sulph. 15C (nejenže mi vypěstovala Sulph. vyrážku ale také změnila mojí mentalitu).

V roce 1999 se mi dostala do ruky kniha pana Čehovského „Homeopatie víc než léčba“. Protože jsem nechtěla podstoupit operaci, na kterou jsem byla v té době zralá, začala jsem homeopatii studovat. Měla jsem štěstí, že prakticky na 3. semináři jsem se poznala v léku, který pan Čehovský přednášel a v rubrikách repertoria jsem našla spoustu svých problémů, které mi nikdy nikdo nedokázal vysvětlit. Lék, který jsem si vybrala mi částečně pomohl, ale cítila jsem, že nemá sílu mé problémy úplně vyřešit.

Jeden absolvent, který si potvrzoval výběr léku automatickou kresbou mi řekl „že tento lék mi hodně pomůže, ale abych hledala jiný mezi léky z této skupiny“. Našla jsem ho a pak v červenci zakoupila ve Vídni, zde nebyl registrovaný. Od roku 2000 do dnešní doby jsem lék neměnila, akorát z potence 9C jsem se dostala na potenci 200C. Člověk musí být při léčbě trpělivý. Prožila jsem si návrat dřívějších symptomů a také homeopatické zhoršení. Problém se kterým jsem měla jít na operaci se plně vyléčil až za 1 rok. Funkce ledvin se plně obnovila až po třech letech (tj. pak mi ani v největším vedru neotékaly ruce a nohy) a také problém s nízkým počtem trombocytů (ze 103 000 na 420 000) se tímto lékem také vyřešil..

Pokud Vám jeden lék funguje takovou dobu a úplně na vše – imunitu mám vynikající – jediného doktora, co potřebuji, je na úrazovce – zlomeniny (pád na náledí), vyhozené rameno, podvrknutá, oteklá a chůze neschopná noha a jako poslední (10/06) těžké zažívací problémy po špatně upravených houbách → těžký průjem, horečka (38,7 °C), bolest hlavy, pálení očí a bolest v oblasti ledvin. První den na umření – 2. den průjem a bolest hlavy – 3. den pulzace ve spáncích a závratě z hladu (dva dny jsem pouze pila) a ten den jsem večer snědla 3 suché housky a 4. den naprosto v pořádku – jogurt, banány a pečivo.

Všichni nadšenci teorií Robina Murphyho si myslí, že touto cestou dojdou k vyléčení pacienta. I v pohádkách princové, kteří se dali přímou a lehkou cestou se k cíli nedostali. Vždyť nám na žádném dlouhodobě sledovaném případě nedokázal, že toho opravdu funguje.

Mimo jiné o sobě řekl, že je Sulph. a ti jsou, jak je známo, velcí teoretici. Každý člověk má nadání k něčemu jinému → on dokáže sestavit velmi kvalitní repertorium a shromáždit různé informace, ale z praxe nám žádný případ nepřednesl. Jediné co mne na jeho přednášce zaujalo byla informace o vodě, ta vlastně vysvětluje proč homeopatie funguje. Proto jsem se hned zajímala a sehnala knihy na toto téma od pana Masaru Emoto.

V knize Rajana Sankarana „Duch homeopatie“ se píše:

Důležité jsou ty symptomy, které nepředstavují patologii. Na prvním místě je Centrální narušení Þ to pak postupuje a působí na ty orgány, které jsou více vnímavé Þ tak způsobí lokální potíže.

Dynamika nemoci

Je jasné, že vitální síla člověka, je-li zatížena chronickou nemocí, kterou nedokáže přemoci instinktivně vlastní silou, přijme plán vývoje lokálního onemocnění některé zevní části těla jen s tím úmyslem, aby vyvoláním a udržováním nemoci zmírnila vnitřní chorobu, hrozící jinak zničit životně důležité orgány (a připravit pacienta o život), aby jí takříkajíc přenesla a odvedla do náhradního lokálního postižení. Přítomnost lokálního postižení tedy na určitou dobu zmírní vnitřní chorobu, aniž by ovšem byla schopna jí vyléčit nebo citelně zmírnit. Lokální postižení nicméně není ničím jiným než částí celkové nemoci, ale takovou částí, která byla organickou lokální silou jednostranně zvětšena a přenesena na méně nebezpečné (externí) části těla, s cílem utišit vnitřní chorobu.

Protože je lokální patologie pouze ventilem (výpustí) celkového narušení, bylo by její pouhé odstranění (dynamickou nebo surovou homeopatií, alopatií nebo chirurgií) proti směru přírody. Zatlačilo by to narušení zpět do centra. Efekt by byl dočasný a vitální síla by se pokusila použít stejnou výpusť znovu. Takovéto stále zatlačování způsobí po určité době oslabení vitality, která je pak nucena přenést narušení na důležitější orgán. Tento proces, který se nazývá potlačování lze vyvolat i homeopatickými léky, vybíráme-li je podle místních symptomů a neodpovídají-li svou podobností centrálnímu narušení.

Riziko místního předepisování

Pacient Cal-c. má bolesti kloubů s modalitami Rhus-t. tj. zhoršení na začátku pohybu a zlepšení dalším pohybem. Rhus-t. nebude mít účinek na celý organismus (neodpovídá celému člověku), kloubům dočasně uleví, ale pacienta dlouhodobě poškodí – bude muset být stále opakován. Jak budete kloubům trvale ulevovat nemá tělo jinou možnost, než vzít kloubní onemocnění a zatlačit je do hlubších orgánů a systémů těla.

Dále doporučuji všem si přečíst v Homeopathic Links:

4/04 „Neděle s blízkými“

3/02 „Co léčí pacienta“

1/02 „Šamanismus a homeopatie“

2/01 „Homeopatické pojetí léčby a vedení pacientů s rakovinou“.

Dále chci ještě podotknout, že jsem byla velmi zklamaná, že v anketě na stránkách Alternativy pan Mike Kezsler a pan Harry van der Zee měli v bodování jen velmi málo bodů. Na svých seminářích mají perfektní rozbory případů, ale neukazují snadnou cestu k předepisování léků a nedělají úsměvnou americkou show.
Doufám, že alespoň někdo se nad tímto příspěvkem zamyslí a pokud nebude chtít svým pacientům těžce poškodit zdraví bude hledat lék tou méně snadnou cestou a to na základě totality symptomů, tj. na základě mentality ale také hlavní patologie pacienta → ta musí být obsažena v obrazu léku.