Okoubaka aubrevillei

Tento lék, který není moc často používán, ale ani moc popsán, jsem objevila náhodou. Hledala jsem něco o homeopatických lécích na internetu a objevila Okoubaku. Překvapila mne širokým spektrem použití, a tak jsem pátrala dál a začala jsem jí i podávat. Zkoušku léku provedla Dr. Lunetová, německá homeopatka.

Okoubaka je vyrobena z kůry afrického stromu z čeledi Santalacea.

Afričtí domorodci používají rozdrcenou kůru stromu při různých otravách, ale i jako prevenci před otravou. Okoubaku uctívají jako tajemný léčivý strom, přisuzují mu tajemné síly, některé části stromu používají na odhánění zlých duchů.

Okoubaka je veliký, vysoký strom, který roste v západní Africe. Všichni zástupci této čeledi jsou semi-parazitičtí, proto v jejich blízkosti nic neroste, tak si i vysvětlují magickou moc těchto rostlin.

Okoubaku používám při různých otravách – intoxikacích, po užívání antibiotik, po nepříznivé reakci na očkování, při střevních infekcích (jemnější než např. arsenicum album), otravách z jídla, apod. Často jí dávám na zahájení konstituční léčby, podobně jako střevní nosody. Okoubaka léčí střevní trakt, různé průjmové ataky. Literatura udává, že může také stimulovat vylučování toxinů a plísní ze střev. Používám jí prostě jako homeopatický detox.

Pokud bych jí chtěla srovnávat s jinými homeopatickými léky, pak asi s Arsenicem alb., Veratrem, Podophylem, Chinou (také vyrobená z kůry stromu).

Doporučuji ji při cestách na dovolenou, před různými oslavami, kde se dá očekávat větší množství jídla i v kombinaci s alkoholem a možnost otravy z jídla či alkoholu, projevující se jako střevní katar.

S Okoubakou mám ale dobré zkušenosti i při nadužití různých stimulantů (např. tabák – jedna z mála rubrik v Murphyho repertoriu, kde Okoubaku najdete).

Podle mých zkušeností působí Okoubaka i na alergické projevy na kůži – kopřivky, ekzémy. Pacienty svědí kůže, může být i pálení a různé červené fleky na kůži, nebo jako následek nějaké dietní chyby, zvýšeného slunění či alergické reakce po antibiotikách.

Při repertorizaci Okoubaku najdeme jen v několika rubrikách. Zajímavé je, že tyto rubriky mají vztah k učení, paměti, soustředění. Další rubrikou je „onemocnění během rekonvalescence“ a pak rubrika „zhoršení po tabáku“ z kapitoly toxicita. Podle mne má Okoubaka význam i při konstituční léčbě, srovnala bych ji s Chinou, Nux vomicou, Chelidoniem. Zajímavé je, že pacienti, kteří na Okoubaku reagují, mají v anamnéze nějakou otravu, často houbami, nebo mají blud, že byli otráveni.

Shrnutí:

1. alimentární intoxikace
2. intoxikace insekticidy – souvislost s diabetem II. typu
3. intestinální onsekty
4. abusus nikotinu s gastrointestinálním působením
5. po chřipce – toxicky podmíněné obtíže (flebitis) zmizely po užívání okoubaky (zlepšení pankreatické sekrece)
6. toxoplasmosa – při a po
7. při a po dětských nemocech
8. po tropických chorobách
9. jako profylaxe při cestování – tropy, apod.
10. při porušení diety – svátky, oslavy, apod.