Některé filozofické aspekty Banerjiho prokolů

Mám velmi klasické homeopatické vzdělání. Tedy ten druh vzdělání „pouze jeden lék v jednu chvíli je dovolen“, „čekej před opakováním léku“ a „předepisuj jen na totalitu symptomů“. Takže když jsem poprvé četla před několika roky o Banerjiho protokolech, nedávaly mi moc smysl. Předepisovat pevně dané léky na diagnózu?

Prasanta Banerji

Nikdy jsem se nazbývala otázkou, jestli to ještě je homeopatie nebo ne, jelikož jsou používány homeopatické léky. Ale celý ten systém nedával moc smysl z pohledu klasické homeopatie, tak jsem se jím více nezabývala.

Jak ubíhaly roky, byla jsem si si stále více vědoma toho, že moje klasické vzdělání je krátké na některé složité případy v mé praxi. Nejde o případy prostého nachlazení nebo o problémy se zuby, nebo o případy kde akutní nebo chronický zármutek je hlavním symptomem případu. Pacienti přicházeli se složitými patologiemi, často několika propletenými v jednom případu a mnoha symptomy vyžadujícími mojí bezprostřední pozornost. Léčba dětí přicházejících do mé ordinace byla velmi časově náročná, protože tyto děti nereagovaly na miazmaticky nebo konstitučně předepsané léky tak, jak jsem očekávala. Tyto léky jen zamíchaly s vitální silou, zamaskovaly symptomy centrální potíže, což bylo nepříjemné pro pacienta a mně to zkomplikovalo sledování případu.

V ten moment jsem pochopila, že v mé praxi něco chybí a začala jsem si uvědomovat, že s použitím různých metodologií prudce vzroste moje úspěšnost. Jak jsem tyto přístupy postupně přidávala do své praxe, začala jsem být zvědavá i na Banerji protokoly a začala je studovat. Zavedla jsem je do své praxe a ony se staly nejúspěšnějším systémem, který jsem používala, jehož výsledky často předčily mé očekávání. Začalo mi být jasné, že jde o velmi mocný systém, že jde o daleko víc, než jen prosté podání dvou léků na danou nemoc. Tyto léky úspěšně léčily nemoci bez zhoršení. Ačkoliv jsem na začátku nechápala jejich smysl a prostě jsem je (myšleno ty protokoly) aplikovala podle Banerjiho instrukcí, v průběhu času jsem začínala rozumět tomu, jak fungují a proč fungují.

Příklad, jak vypadají popisované protokoly

Protokoly byly stále méně „mimo“ a začínalo být zřejmé, že tato metodologie se zaměřuje na léky působící na jednotlivé systémy v těle. Ten samý lék se opakoval v různých protokolech pro podobný patologický proces. Například by použili Hepar 6C jako antibakteriální agens na infekce měkkých tkání. Nebo Thuju 30C na nemoci močového ústrojí. Stejně tak je Hepar 6C používán na lymfatický systém, Nit-ac 3C na slizniční tkáně [1] nebo Merc-sol 200C na změny mikroflóry. Takže když se podíváte na léky a jejich afinity, začnete trochu víc chápat, proč jednotlivé léky jsou v protokolech použity dohromady. Například najdete Merc-sol v prokolu na ústní kadiditidu a také v protokolu na kolitidu.

Protokoly začnete vnímat v jiném světle, jakmile je začnete posuzovat tímto způsobem. Jsou sestaveny velmi chytrým způsobem s využitím hlubokých znalostí Materie mediky. A nad to všechno, tyto protokoly jsou používány u stovek pacientů denně s prokazatelně neuvěřitelnou úspěšností v Banerji klinice, nejde tedy o pouhou teorii.

V tu chvíli má mysl explodovala otázkami, jak je možné, že protokoly fungují tak, jak fungují, přestože nenásledují základní principy homeopatie. Začala jsem pochybovat o svém původním vzdělání a o tom, co jsme se o homeopatii učili. Pokud to, co jsme znali jako principy homeopatie, mají být pilíře naší profese, tak by Banerji protokoly neměly fungovat. Ale podle mé zkušenosti jde o nejsilnější a nejlépe predikovatelný nástroj v mé praxi.

Léčení nemoci s pomocí specifického léku jde naprosto proti procesu individualizace v homeopatii. Ale nemůže zde jít o to, že Protokoly jsou prostě jen jiný způsob, jak působit na vitální sílu pacienta pokrytím symptomů nemoci? Mohou určitým způsobem působit konstitučně? To mi zní pravděpodobně a nabízí to možnost odhalení mechanismu působení Banerji protokolů.

Podle mého osobního názoru a zkušenosti, Banerjiho prokoly působí u většiny případů na všech vrstvách – miazmatické, bytostné a fyzické patologie, ale také „konstituční“ jinak nazývané jako předepsání na totalitu. V mé praxi nemám možnost ani to štěstí vidět stovky případů, jako v Banerji klinice, ale zato mám čas si s pacienty sednout a odebrat celý případ. V případě, že předepisuji Banerji protokol, dělám přesný opak – analyzuji protokol proti pacientovu případu – rozebírám případ. Vím, který protokol hodlám předepsat a ptám se otázky které jsou středobodem pro pochopení těchto léků na úrovni totality. Procházím případ a sleduji, jestli je tam nějaká rezonance mezi protokolem a anamnézou. K mému úžasu léky předepisované v protokolu velmi často odpovídají příčině nemoci, mentálnímu obrazu nebo miazmatické citlivosti daného případu.

Samozřejmě, Banerji uvádí 3 řádky léků a také doporučuje léčit ostatní symptomy, pokud je potřeba. Takže některé tyto řádky budou více relevantní pacientově případu než jiné a obvykle právě to bude léčivý protokol v daném případě. Také je potřeba zmínit, že pacient často potřebuje více než jeden protokol. Protože obvykle musíte řešit několik zdravotních problémů v jednu chvíli, bude pacient na několika protokolech současně. Díky tomu se případ vyvíjí mnohem rychleji, než s jinými metodami.

V některých případech jsou protokoly založeny na akutním a chronickém léku, například v protokolu pro kolitidu jsou v druhém řádku léky Aurum 200C a Merc-sol 200C, kde Aurum je chronický Mercurius [1]. V jiných protokolech jsou léky vzájemně komplementární, jako třeba v protokolu na onemocnění ledvin jsou Bryonia a Lycopodium komplementárními léky [1]. Tím neříkám, že všechny protokoly jsou sestaveny tímto způsobem, ale je velmi zajímavé vidět, že to dává velký smysl, proč tyto protokoly fungují. Různé řádky protokolu pokrývají případ z různých úhlů a z toho důvodu je zřejmé, proč je potřeba více řádků pro zajištění maximální úspěšnosti protokolu v boji s daným onemocněním.

Například pokud se podíváme na protokol Syndromu dráždivého trakčníku [1], všimneme si, že na prvním řádku je Tuberculinum 200C a Nux Vomica 30C a na druhém řádku je pak Ignatia 200C a Chelidonium 30C spolu s Mercuriem 200C. První řádek bude pokrývat miazmatickou citlivost, podporu orgánového čištění pro trávicí trakt a játra a protikřečovou a stres uvolňující etiologii. Druhý řádek se naproti tomu zaměřuje na jiný aspekt, jehož těžiště je kolem smutku a úzkosti, stavu emoční nestability jako základní příčiny u obou léků. Navíc hlavní afinitou Ignatie je nervový systém a jde o další skvělý protikřečový lék. Dále Mercurius spolu s Chelidoniem jsou použity jako podpora jater a silný protizánětlivý lék pro boj s jakoukoliv nerovnováhou na vnitřních sliznicích střeva. Kombinace léků na každém řádku funguje harmonicky, protože léky se vzájemně doplňují. Jeden funguje na hluboké chronické úrovni a druhý na úrovni fyzických symptomů, které zlepšuje. A oba léky pracují najednou a doplňují tak své účinky.

Z perspektivy homeopatie jsou protokoly sestaveny velmi chytrým způsobem. Zhoršení po podaném léku je pod kontrolou, protože jak úroveň fyzické patologie, tak konstituční, jsou obstarány najednou. Toto společně s častějším opakováním, kdy působení předchozí dávky je revidována dávkou následující, dělá z Banerji protokolů nejjemnější ze všech metodologií v homeopatii. Zcela impozantní metodologie, která obstála prověření časem v průběhu posledních 150 let a je skvěle podpořena neuvěřitelným množstvím případů a jejich analýz v jejich databázi. Něco neslýchaného u jiných metodologií z důvodu nemožnosti replikovat stejné výsledky díky individualizaci každého případu.

Takže jak Banerji protokoly korespondují s homeopatií? Samotní Banerjiové říkají, že nedodržují základní principy homeopatie [1]. Ale jsou základní principy homeopatie správné tak, jak je známe? Nebo jsou jen částí reality, kterou jsme vykonstruovali díky našemu omezenému pochopení homeopatie? Jak zde říkáme, energetické principy, na nichž je homeopatie postavená, se stále mění a vyvíjejí. A nakonec i kvantová teorie nám říká, že realita není objektivní. To nás vede k výzkumu o propojení myšlenek a reality [2]. Je možné, že koncept vitální síly je vytvořen díky našemu omezenému pochopení života a popisován v rámci omezení našeho jazyka. A to způsobuje obtíže v pochopení homeopatie v její celé šíři.

Stejně jako v současnosti teorie relativity a kvantová teorie jsou do určité míry vzájemně nekompatibilní, různé homeopatické metodologie mají ten samý problém. Teorie relativity se dívá na velký obraz celého vysmíru, kdežto kvantová teorie se zabývá nejmenšími subatomárními objekty, a vypadá to, že obě teorie produkují vzájemně neslučitelné výsledky. Podobně v homeopatii, Banerji protokoly používají malý obrázek, kdežto klasický přístup používá ten větší, celostní pohled. A pak to vypadá, že každá tato metoda je naprosto jiná. Ale stejně jako ve fyzice chápeme, že obě zmíněné teorie jsou součástí jednoho velkého obrazu, přestože to zatím nedokážeme správně pochopit, jsou i Banerji protokoly nedílnou součástí porozumění homeopatii, tak jako každá jiná metodologie.

Je možné, že Banerji protokoly nenásledují teorii chronických miazmat nebo vitální síly jednoduše proto, že jejich definice je nesprávná. Homeoaptické léky jsou založeny na energii a Banerji protokoly tuto energii používají, o tom není pochyb. Banerji protokoly jsou tedy jistě homeopatií. Pokud je něco, co bychom se z nich mohli naučit, pak to, že nám ukazují něco o charakteru homeopatie. Tak nějak to vypadá jednodušeji, než jaké jsme to udělali. Je to daleko předvídatelnější, než bychom očekávali a možná to všechno sami sobě zbytečně komplikujeme.

Pokud Banerji protokoly dokáží vyřešit nemoc, znamená to, že lidstvo má nějaký společný základ, do kterého všichni spadáme. Existují samozřejmě i individualizované aspekty, ale všichni také máme nějaké aspekty společné. Tohle může být například patrné u homeopatické triády léků a akutně-chronického vztahu. Jsou předvídatelné a také víme, že jeden následuje po druhém.

Podívejme se na známé trio Sulphur – Calcarea – Lycopodium. Víme, že konstituční Sulphur někdy v průběhu života pravděpodobně potřebuje Lycopodium a Calcareu. Dítě Calcarea se mění na teenagera Sulphur a ten pak v někdy průběhu života velmi pravděpodobně bude potřebovat pár dávek Lycopodia.

Na naší klinice z daleko běžnější perspektivy: můžeme to vidět nejprve jako hodné batole lopotící se kolem, které vyroste do mladého muže, který během jeho vysokoškolského vzdělávání dojde k přesvědčení, že učitel ve třídě před jeho přáteli neoceňuje dost jeho znalosti. Cítí se nedoceněný a v důsledku toho se u něj mohou začít rozvíjet žaludeční a zažívací potíže. Později je u něj diagnostikována dyspepsie a žaludeční vředy.

Zde vidíme jak se nám jasně objevuje známé trio a předpis by zde měl být naprosto jasný, v této fázi by Lycopodium mělo být jedním z jasně indikovaných léků. Ovšem Banerjiové jsou schopni k případu přistoupit z jiné perspektivy – patologie. Tato konkrétní patologie dobře odpovídá jejich prvnímu protokolu na dyspepsii a žaludeční vředy. Arsenicum album 3C a Lycopodium 200C. Tady Banerjiové neznají celý příběh za tím vším a ani ho nepotřebují, protože k jeho energii přistupují z boku, sledujíc symptomy patologie a postižené tělesné systémy. Jejich metodologie je založená pouze na vlastní nemoci.

Pacientova patologie vytváří symptomy a tyto symptomy jsou ukazatelé na náš homeopatický lék. Většina nemocí postihuje stále ten stejný orgán a má tendenci vytvářet podobné symptomy. To je důvod, proč Banerji protokoly mají 80% úspěšnost, protože symptomy pokrývají dobře danou nemoc. Na druhou stranu, když se díváme na konstituční léky, také dokážeme předvídat, jaké léky pacienti budou v průběhu života potřebovat na základě jejich životní situace a toho, jak je tato situace ovlivňuje. Je to vztah příčiny a následku a obě strany nám říkají stejný příběh, ať už tomu rozumíme nebo ne.

David Bohm mluví o nerozdělené celistvosti v níž jak kvantová teorie tak teorie relativity jsou kompatibilní [2]. Vysvětluje to s pomocí nového způsobu pochopení a perspektivy. Tato nerozdělená celistvost je rozdělovaná námi, protože jsme schopní vnímapt pouze drobné aspekty celku, což způsobuje, že máme pocit, že spolu nesouvisí. Používá jako příklad hologram a je to dobrá analogie k tomu, co se děje, když odebíráme a analyzujeme homeopatický případ s použitím různých metodologií. Dokážeme vnímat pouze fragmenty reality, přičemž jen její malá část je během konzultace zdůrazněna, ale tato malá částečka je stále částí té nedělitelné jednoty bez ohledu na to, jestli je analyzována z fyzické úrovně, emocí, spirituality nebo kombinace všech tří. Všechny jsou částí te samé reality a nějakým způsobem jsou propojené. Banerji protokoly nám umožňují pochopit o maličkou část více z té celkové reality, neměli bychom náš současný pohled považovat za definitivně daný.

Budujeme si svoje ego vírou, že jen my dokážeme pochopit patologický proces u jednoho každého pacienta v naší praxi. Ale v reálu nám Banerjiové ukazují, že většina lidí prostě spadne do určitých kategorií nazvaných nemoc. Ve skutečnosti to není až tak vzdálené konceptu miazmat, kde určité symptomy jsou přiřazené určitému miazmatu. Problém teorie miazmat je, že je pouhou teorií. Banerjiové šli dále a otestováním jejich přístupu na celé populaci, nám dali výsledky, které empricky dokazují, že Banerji protokoly fungují. Hlubší porozumění Banerji protokolům nám pomůže trochu lépe porozumět homeopatii a ve svém důsledku být schopen pomoci našim pacientům rychleji. Poskytují nám malé okno do vnitřního fungování něčeho, co ačkoliv to existuje, nedokážeme to obsáhnout – energii, principy a účinek.

Reference:

[1] Banerji, P. and Banerji, P. 2013. The Banerji Protocols. India: Pratip Banerji

[2] Bohm, D. 1980. Wholeness and the Implicate Order. London: Routledge & Kegan Paul

Zdroj: cleverhthemag.com