Námitka proti Darwinovi

(ke dvoustému výročí jeho narození)

Materialistická víra je v současné době státní ideologií nejen u nás, ale zdá se, že také v EU. Navzdory tomu, že Listina práv a svobod, základní část Ústavy, přímo zakazuje, aby se stát vázal na výlučnou ideologii. Stát se snaží vnutit, pomocí školského systému, zákonů, veřejnoprávních médií, „vědeckých“ institucí a dalšími prostředky tuto ideologii svým občanům, z nichž paradoxně naprostá většina vyznává jiné myšlenkové postoje.

Podle statistických průzkumů se u nás hlásí k tradičním křesťanským náboženstvím jedna třetina populace (agentura STEM). Jen pouhých pět procent obyvatel však tato náboženství praktikuje (americký průzkum u příležitosti návštěvy prezidenta Bushe v Praze), to jest řádně vykonává předepsané úkony. Jsou zde tedy dvě třetiny až devadesát pět procent lidí, kteří mohou být považováni za ateisty. Kolik z nich má ale materialistické vyznání?

Velmi důležitou, pro současnost typickou a státem zcela přehlíženou kategorií spirituality je tzv. nová religiozita. Tak bývala v devadesátých letech nazývána na Frankfurtském knižním veletrhu kategorie knížek o new age, buddhismu, józe, astrologii, křesťanské gnosi, kabale, šamanismu, taoismu, léčitelství a alternativní medicíně založené na spirituální filosofii jako je homeopatie, reiki, ajurveda, akupunktura, psychoenergetika atp. Nová religiosita je velmi mnohotvárná a má u každého ryze osobní charakter, je formována na individuální, nikoliv na společenské úrovni. To znamená, že nevytváří žádné autoritářské organizace jako jsou církve. Naopak, je zde aktivní odpor proti formování paternalistických nebo mocenských sociálních struktur. Nový religiozita je velmi mnohotvárná, často je směsí některých nebo všech vyjmenovaných proudů a ještě mnohých dalších. Na homeopatických školeních se tudíž setkáváme s lidmi, kteří si oblíbili šamanské bubnování nebo jógu. Na buddhistických meditačních setkáních zas můžeme vidět na hrdlech účastníků křížek. Velká většina těch tzv. ateistů ve skutečnosti žije velmi silnou osobní spiritualitu. Je součástí jejich životního stylu. Hodně se v ní prosazuje ženský prvek, pravá strana mozku, intuice.

Nová religiozita je o hledání harmonie. Nikoliv o boji, o vítězství schopnějšího („survival of the fittest“) a o smrti nebo ujařmení méně schopného, jak to vyhlásil jako přírodní zákon Charles Darwin. A tím posvětil a vysvětlil tehdy probíhající ozbrojenou koloniální expanzi Velké Británie, stejně jako budoucí světové války, revoluce a kulturní revoluce, celkem asi 150 – 200 milionů násilných smrtí za příštích sto let. Posvětil tím věk materialismu. Nová religiozita, kam patří většina obyvatel této země (80 % z nás například využívá alternativní medicínu) však vidí svět jako potencionálně harmonické místo, kde by mělo docházet k souhře a k vzájemnému doplňování, místo k boji. Diverzita zde není k tomu, aby byla zničena a potlačena tím nejsilnějším, ale je naopak cílem, mnohavrstevným chorálem jedné světové melodie.

Darwin je jedním z nejoslavovanějších světců materialistické víry, která si všímá jen materiálních dějů a opomíjí kategorii vědomí a mysli. A přece jej kdysi, když byl dlouhodobě nemocný, zachránila právě idealistická homeopatie. Velmi rychle však na to zapomněl. Stejně tak rychle upadl v zapomnění i fakt, že většinu „jeho“ idejí publikoval několik let před ním Darwinův krajan Alfred Russel Wallace, který však nezastával materialistická stanoviska a nedomníval se na rozdíl od Darwina, že vývoj druhů probíhal díky čistě náhodným událostem.

Veřejnoprávní televize nedávno komentovala Darwinovo výročí zhruba následovně: „Darwinovy teorie jsou stále platné. Někteří kreacionisté ale věří, že Země byla stvořena se vším všudy před šesti tisíci lety. Ti s Darwinem nesouhlasí. Vědecké argumenty proti Darwinovi však neexistují.“

Ve skutečnosti je Darwinizmus z vědeckého hlediska dávno mrtvý a nyní se jako neodarwinizmus vrací přes státní média, aby nás přesvědčil o tom, že materialismus je i nadále mocensky hájen. Základní myšlenkou darwinizmu je totiž to, že se druhy přizpůsobovaly podmínkám po malých krůčcích. Takže mezi plazy a ptáky a ptáky a savci atp. musí být mnoho přechodových mezistupňů. Muselo by docházet k archeologickým nálezům tisíců mezistupňů. To se však nestalo. Druhy jsou nacházeny jako hotové a oddělené a vždy tomu tak bylo. Existuje jen několik málo silně medializovaných výjimek. Lépe se nám zde hodí teorie archetypů či morfogenetických polí nebo další, rovněž nematerialistická vysvětlení, především zákon karmy. Není naprosto žádný reálný důkaz pro to, že se z ryb stali plazi nebo z plazů ptáci. Stejně jako nikdy nebylo věrohodně prokázáno, že máme společného předka se současnými opicemi. Jako celý materialismus, stojí darwinismus na polopravdách a fantaziích, vydávaných za „vědeckou pravdu“ a mocensky podporovaných.

Škoda, že se nezachoval žádný vědecký záznam o tom, který vysoko ředěný potencovaný homeopatický lék skotský homeopat Dr. James Gully těžce a dlouhodbě nemocnému Darwinovi podal. Tímto nevědeckým uzdravením vlastně podpořil mohutný rozvoj materialismu, utlačujícího a bagatelizujícího dnes jakékoliv jiné názory, včetně homeopatie.

Myslím, že základním krédem nové religiozity je, aby názor jednoho neutlačoval názor druhého. Každý máme jinou karmu, a proto je také na světě mnoho různých názorů. Ten ne-darwinistický však ve státním televizním zpravodajství zatím nemá místo.

Autor je nakladatel literatury new age a homeopat

Reakce na článek od Marie Cieślarové