Mléko jako lék, mléko jako jed

Mléko je kontroverzní potravina, o které se můžeme dočíst zcela protichůdné informace. Podle oficiálních doporučení jsou mléko a mléčné výrobky nepostradatelnou součástí zdravého jídelníčku. Mají vysoký obsah kvalitních bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Jsou dobrým zdrojem vitamínu A, D a B12 a z minerálních látek zejména vápníku.

Ajurvéda považuje mléko za posvátné a léčivé. Mlékem nejlepší kvality je podle ajurvédy čerstvé, nepasterované a nehomogenizované mléko od krav, které se pasou venku. … Ajurvéda ví, že mléko je sice výživné, ale také těžké na strávení. A proto musí být i trávení dotyčného člověka dostatečně silné. Anebo je nutné u mléka zlepšit jeho stravitelnost a kvalitu (pokud se jedná o běžné mléko, a ne mléko čerstvé) svařením s kořením (například se špetkou šafránu, zázvoru, kardamomu či s cibulí nebo čerstvou bazalkou). Ajurvéda prakticky nic neodsuzuje, tvrdí, že cokoli, je-li správně použito, může být lékem. A mléko považuje spíše za lék než za potravinu.

V tradiční čínské medicíně je kravské mléko používáno jako tonikum (posila) plic a žaludku, pro podporu tvorby tekutin a zvlhčení střev. Mléčné výrobky, které byly čínskou medicínou původně doporučovány, se velmi liší od dnešních pasterizovaných, konzervovaných a často přeslazených mléčných výrobků, které podle čínské dietetiky do zdravého jídelníčku nepatří.

Mléko, které si můžete dnes běžně koupit, se liší od mléka, které konzumovali naši předci. I to může být jeden z důvodů, proč mléčné výrobky způsobují dnes více zdravotních problémů. Dnešní běžné mléko je zpracováváno způsoby, které si žádá velkovýroba. Pasterizuje se, homogenizuje a hlavně masivně oslazuje a ochucuje! Dříve se pilo mléko čerstvé, syrové, nehomogenizované, často ještě teplé.

Odtučňování
Podíváme-li se na odebírání a znovu dodávání tuku do mléka pohledem systémové teorie, pak každé odebrání či přidání jednotlivé části systém narušuje, jeho určité části se ocitají v nevyváženém stavu a mohou způsobovat problémy, které normálně nezpůsobují. Věřím tomu, že příroda je dokonalá a že v určitém systému má vše svůj význam. A tak i tuk je k něčemu dobrý! Mimo jiné k tomu, že obsahuje enzym, který pomáhá štěpit mléčné bílkoviny, a tudíž se nízkotučné mléčné výrobky vlastně obtížněji tráví.

Pasterizace
Pasterizované mléko je bezpečnější co do obsahu škodlivých mikroorganizmů. Ale nic není zadarmo a pasterizace přinesla i některá negativa: zejména zničení enzymů, které nám napomáhají mléko trávit, snížení využitelnosti minerálních látek, 50% úbytek vitamínu C a změnu kvality bílkovin. I přesto však mnoho odborníků před pitím nepasterizovaného mléka varuje. U nás je nepasterizované mléko v obchodní síti zakázáno prodávat. Koupit si ho můžete přímo na farmách nebo v tzv. automatech na mléko. V některých jiných státech je k dostání i v obchodech, například v Rakousku, Německu či ve Francii. Pokud je zvíře zdravé a na farmě se dodržují správné hygienické podmínky, není třeba se ani nepasterizovaného mléka příliš obávat, ba naopak mnozí ho považují za nejvýživnější mléko. Ideální je, pokud znáte danou farmu osobně a víte, v jakých podmínkách krávy žijí. Pokud si tím nejste jisti, určitě takové mléko nedávejte malým dětem! Nežádoucí látky se do mléka mohou dostávat také z okolního prostředí. Takže pozor například při přepravě, mléko je totiž nejlepší živnou půdou pro nejrůznější bakterie a mikroorganizmy a je třeba jej vždy udržovat v chladu, nejlépe v uzavřené nádobě. Máte-li jakoukoli pochybnost a chcete pít čerstvé nadojené mléko, pak ho doma přiveďte, nejlépe ve speciálním pískacím hrnci, k 80 °C a ihned stáhněte. Úplné převaření způsobí nedobrou chuť!

 Homogenizace
Homogenizací se roztříští přirozená struktura tukových částic mléka a stejně tak se částečně štěpí i bílkoviny na menší částice, které mohou následně procházet střevní stěnou i bez enzymatického trávení a pak vyvolávat alergickou reakci. Právě proto někteří alergici mohou konzumovat syrové, průmyslově nezpracované mléko a problémy jim způsobuje jen běžné mléko z obchodu. Dalším důsledkem homogenizace je podle některých studií narušování cév. Xantinoxidáza, jedna z bílkovin kravského mléka, může po homogenizaci přecházet střevní stěnou, aniž by byla ovlivněna trávicím procesem. Dostane se tak snadno do lymfatického systému a do krevního řečiště. Narušuje pak tepny zevnitř. Těmto poškozením se tepny brání ukládáním cholesterolu na postižená místa. Protopokud můžete, vždy si vyberte nehomogenizované mléko.

Text pochází z BioAbecedáře Hanky Zemanové, vydalo nakladatelství Smart Press, www.smartpress.cz