Lycopodium – konstituční podání

Lycopodium clavatum, plavuň vidlačka, patří beze sporu tradičně mezi mužské polychresty. Jde o typ v mužské bělošské populaci běžný. Nemám ambice opakovat jeho základní pocity ztracené moci, chci se soustředit na fyzický obraz a základní dojem, který takový člověk vyvolává. Oprošťuji se od údajů lékových materií a zprostředkovávám svá vlastní, více než dvacetiletá pozorování a ověřování praxí.

Již některá batolata mohou vykazovat základní tělesné znaky, jako velké šedé oči, které ale při přímém pohledu uhýbají dolů. Mají poněkud větší hlavu se klenoucím se čelem. Tento znak hlavy je nápadnější u adolescentů a hlavně pak dospělých. S věkem zpravidla přibývá horizontálních vrásek. Tito lidé prostě mají skon krabatit čelo. Tělo je poměrně štíhlé, později šlachovité, bledší. Typické jsou trávicí potíže, zejména jaterní a střevní (nadměrná plynatost). Bývají to nápadně houževnatí lidé a mnohdy to „dotáhnou“ daleko a svou jistou odolností a přizpůsobivostí přežijí „všechno“. Jsou urputní, zarytí, nakrknutí, kritičtí a pevně se drží života. Kompenzují tak svou základní bázlivost a nejistotu. V ordinaci tito muži mohou zcela typicky použít věty jako: „ Jak si jistě uvědomujete…“, „K tomu se ještě dostanu“, „Takže, abych to shrnul…“, apod. Oni jaksi vedou hovor. Někdy jde o léčitele či církevní hodnostáře. Jindy o podnikatele nebo policisty či politiky, většinou opoziční. Věčná opozice je pro ně ostatně příznačná. Kážou, kontrolují. Na stáří či v chronické nemoci sesychají a přibývá jim vrásek. Stávají se živoucí vráskou…

Rozlišuji u dospělých základní dva typy. Jedni jsou vysocí a celkem statní s oblibou delších, často předčasně šedivých vlasů. Druzí jsou spíše drobní, štíhlí, někdy vysocí, a vlasy jim v přední polovině hlavy chybí. Ze známých mužů se homeopaté celkem shodují na Belmondovi či J. W. Bushovi. Z našich osobností bych si tipnul na žokeje Váňu.

Bydlím v malé vsi na Klatovsku. Jedním z mých sousedů je 81 letý muž, který nikdy vážněji nestonal. Byl řidičem náklaďáku. Stále ještě popojíždí s traktorem a provádí základní práce na zahradě a v domě. Velmi rád prochází s holí vsí a „kontroluje“ situaci. Často hůl zdvihá a hrozí jí. Již delší dobu si říkám, jasné Lycopodium … Asi před půl rokem ke mně zašel a svěřil se mi se svými zdravotními potížemi. Zjednodušeně: Plynatost, zácpa, stařecký diabetes, nepříjemné stavy mysli, zdá se být „nakvašen“, je rozmrzelý. Řekl jsem si – vyzkoušíme Lycopodium. Ať je jasno. Dal jsem mu do úst 3 kuličky potence 200 C. Podle pulzů a vůbec, celkově, jak ho tak léta sleduji, vím, že má slušnou vitalitu. Za pár dní přišel říct, že ten den byl „strašnej“. Myslel, že je to jeho poslední hodinka, postupně ho bolelo kde co, nadmul se, v noci špatně spal, divné sny… Prý mě proklínal. Druhý den ale vstal jako jura a od té doby se cítí velmi dobře, jako už ani nepamatuje. Tělesně i psychicky. Objektivně jsem si všiml, že ožil, trochu se vzpřímil a je optimističtější.

Dnes dostal třetí dávku. A taky jsem ho požádal o vyfotografování – pro tento web. Dávka mu „vydrží“ dva, tři měsíce a pak jsme domluveni, že mi dá vědět … Vozím jeho kuličky v autě. Zdá se, že fungují…

PS: Říkám mu: „Tohle je síla 200. Mám taky tisíc nebo i deset tisíc. Co vy na to? Nezkusíme to zdvihnout?“ Energicky natáhl ruku s holí a řekl: „NE! TOHLE je pro mě! Nic jinýho nechci.“ „OK“, říkám, „tak i bude.“