Lék Opium u dvouletého chlapce

Ráda bych se s vámi podělila o velmi zajímavý případ dvouletého chlapečka, v současné době naprosto, díky homeopatii, zdravého.

Lukášek byl na svůj věk velmi drobný, malý chlapeček. Zaujalo mne jeho chování, byl jakoby ve svém světě, zvláštně pomalu se rozhlížel po ordinaci a byl klidný. Zásadním problémem, se kterým s Lukáškem maminka přišla, byl však ošklivý ekzém. Výrazně červený, strupovitý, v celkem velkých ohraničených ložiskách, často mokvajících, s puchýřky. Sdělila, že Lukášek se hodně škrábe, a to hlavně v noci. Zvláštní je, že i když vyrážku rozškrábe až do krve, nestěžuje si na bolest. Teplá voda ekzém znatelně podráždí, ale on opět nejeví znaky bolesti.

Lukáškův vstup do života byl velmi dramatický. Porod proběhl spontánně a rychle. Lukášek byl však fialový, nedýchal. Byl resuscitován a matka ho viděla až po 6 hodinách. Byl hodně spavý, museli ho budit ke kojení, zdálo se však, že saje. Dva dny po porodu ale začal být apatický, poklesla mu saturace kyslíku, a tak byl uložen do inkubátoru. Následovaly klonické křeče. Matka je líčila jako epileptický záchvat. Lukáška převezli do vybavenější nemocnice, kde dle krevních testů zjistili, že byl hydratovaný, hypoglykemický, neurologický nález byl však normální.

Kolem 13. dne života matka i lékařská zpráva uvádějí prospívání dítěte, pije dobře a je bez křečí, které se nikdy od té doby již neopakovaly! Mezi tím však byla Lukáškovi nasazena léčba Phenaemalettenem, 2x denně půl tablety. Toto antiepileptikum užíval Lukášek pravidelně do jednoho roku (!). Jeho fyzický vývoj byl zpomalený (matka zdůrazňuje, že to je asi z těch léků), ale cvičili s ním a postupně vše doháněl a dle lékařů prospíval normálně.

V prvním roce života trpěl na zácpu, hlavně po umělém mléku. Dodnes má tuhou stolici, ale zvládá se vyprázdnit celkem pravidelně. Lukášek téměř vůbec nejí, pokud něco sní, je to jen drobeček. Vůbec neprojevuje touhu po jídle ani žízeň. Kdyby ho matka nedonutila, celý den se nenapije ani nenají.

Je hodně spavý, spí celou noc, budí se pozdě, spí i po obědě, dle slov matky by spal pořád a často ho musí budit. Maminku zaráží, že často ve spánku chrápe. Jako zvláštnost uvádí, že Lukášek vidí duchy a povídá si s nimi. Prozradil, že vidí babi Máňu, která již několik let nežije, a rodiče s ním o ní nikdy nemluvili.

Po otázce, jak reaguje na bolest, mi byl lék, který podám, jasný. Lukášek prý vůbec nepláče u očkování, odběrů krve, ani sebou necukne, jakoby to necítil. Sestřičky ho moc chválí, jak je hodný. Nevadí mu pobývat dlouho v pokakané plínce, neřeší, zda je mu teplo či zima, oblečení si sám nesundá.

K doplnění anamnézy jsem si pročetla příbalový leták léku Pheanomaletten. Lukáškův stav kůže je tu celkem přesně popsán v nežádoucích účincích léků. Vyplynulo mi z toho, že jeho celkový obraz je z části následek příliš dlouho trvající léčby tímto lékem.

Vyňato z příbalového letáku:
Po použití přípravku Phenaemaletten byly hlášeny potenciálně život ohrožující kožní vyrážky  (Stevens-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza), projevující se zpočátku jako  červené terčovité skvrny nebo kruhovité fleky na kůži trupu často s puchýřem ve svém středu.  Pokud se u Vás po použití přípravku Phenaemaletten vyskytne Stevens-Johnsonův syndrom  nebo toxická epidermální nekrolýza , nesmíte léčbu přípravkem Phenaemaletten nikdy znovu  zahájit. Pokud se u Vás objeví vyrážka nebo tyto kožní příznaky, vyhledejte okamžitě  lékařskou pomoc a informujte lékaře, že užíváte tento léčivý přípravek.

Podala jsem Opium LM1, jednou denně 3 kapky. Volila jsem jemnou LM potenci, abych předešla silnému zhoršení kůže u tak malého dítěte. Lék jsem nerepertorizovala, Lukášek vykazoval jasné symptomy pro jeho podání:

• ŠOK při porodu Z NEDOSTATKU KYSLÍKU. Tento moment byl pravděpodobně spouštěčem stavu Opia.
• BEZBOLESTNOST, NECITLIVOST (ekzém po rozškrábání nebolel, necítí hlad, žízeň, bodnutí jehlou, mokro v plínkách)
• SPAVOST (dlouhý, hluboký spánek v noci, ve dne, nutnost buzení, s chrápáním)
• PŘEDÁVKOVÁNÍ LÉKEM PHENAEMALETTEN, na úrovni kůže EKZÉM jako poškozující aspekt nepřiměřeně dlouho podávané drogy.
• ZÁCPA, SKLON K ZÁCPĚ
• KLIDNOST, ZASNĚNOST, VIDÍ DUCHY

Kontrola po měsíci a půl:
První dva týdny byl Lukášek veselejší a začal více jíst. Ekzém zůstal sice stejný, ale už se tolik neškrábal. Další týdny se stav zhoršil, Lukášek opět přestal jíst. Začal se ale více vztekat, projevovat (!), na což maminka nebyla moc zvyklá. Ekzém se postupně o něco zklidnil, byl světlejší, ložiska menší. Začala mu vadit pokakaná plínka!

Bylo zde vidět, že s Lukáškem se dějí změny. Začal více vnímat sám sebe, vnímat své tělo, pocity a dávat je najevo, vyrážka se také posouvala k lepšímu. Volila jsem razantnější potenci a podala Opium 200C jednorázově a doporučila s LM1 potencí dále pokračovat.

Kontrola po 8 týdnech:
První dva týdny nastalo prudší zhoršení ekzému, hodně se škrábal. Opět naprosto odmítal jídlo, nejedl prakticky nic, maminka již byla zoufalá. Pak ale silné svědění ekzému začalo rychle ustupovat, ložiska bledla a čistila se. Lukášek konečně začal jíst! A s chutí! Maminka nadšeně popisovala, že jí skoro všechno, že se spravil, má baculatější tvářičky a že kaká! Říká, že ho také něco bolí, říká „au“. Rozmluvil se! Duchy ale vidí stále, povídá si s nimi.

Pokračujeme s podáváním Opium LM1, již jen 3x v týdnu.

Kontrola po 4 měsících:
Lukášek je živější, vyrostl, komunikuje, je veselý, ložiska po ekzému jen lehce viditelná, bledá, nesvědí. Měl vztekací období, kdy sebou třískal o zem, ale to se zmírnilo po několika týdnech, dále vyhodnocujeme s maminkou jeho vztekání jako přiměřené věku.

Doporučuji užívat Opium LM1 pouze 1x až 2x v týdnu a podle stavu Lukáška postupně lék vysadit. Kontrolu u mne nechávám již na mamince, pokud by se jí něco nezdálo. Dlouho se pak neozvala, až před 2 měsíci telefonicky sdělila, že Lukášek je ve všech ohledech v pořádku a dělá jí radost.