Lac humanum – lék na obnovení mateřského pouta

Přišla za mnou maminka s pětiletou holčičkou, která trpěla častými infekty horních cest dýchacích. Holčička se narodila předčasně v 27. týdnu těhotenství, byla z dvojčat, druhá sestřička po porodu zemřela. Celé těhotenství bylo náročné a komplikované, matka byla měsíc před porodem hospitalizovaná a nestačila se na porod připravit. Po porodu byly matka a dítě od sebe tři měsíce odloučené, protože holčička musela být v inkubátoru, tím nemohlo dojít k běžnému navázání mateřského pouta mezi nimi. Navíc matka se velmi těžce vyrovnávala se smrtí druhého dítěte, neměla čas a prostor si odžít přirozený smutek ze ztráty. Naštěstí holčička nebyla předčasným porodem poškozená, psychomotorický vývoj dohnala ve dvou a půl letech. Ovšem do jednoho roku v podstatě žili v izolaci doma a do tří let často běhali po doktorech na nejrůznější kontroly.

Povahově holčička respektuje cizí autority (učitelku ve školce a lékaře), v cizím prostředí je stydlivá, tichá a vzorná. Matku odmalička neposlouchá, je vzteklá a uječená.  Má strach ze tmy a duchů, doteď spí s rodiči v posteli, často chce být nošena, i když jako menší se mazlit nechtěla. Je ostýchavá, opatrná, rozvážná, má ráda systém a řád, uklízí si večer sama hračky. Je perfekcionistka, vše chce dělat správně, je soutěživá. Ze školky chodí domů často podrážděná, je to na ni moc dojmů. Ve školce si hraje sama, mezi děti se nezapojuje. V obchodním centru matce dělá naschvály a utíká, dělá scény, když mají odejít domů z hřiště. V ordinaci se chová holčička vzorně, tiše si hraje v dětském koutku a občas plaše odpoví na mou otázku. Je však vidět, že náš rozhovor velmi vnímá a reaguje na něj.

Matka je od porodu velmi unavená, nesoustředěná, dceru kojila dva a půl roku, a to ji vyčerpalo. Těhotenství po umělém oplození bylo komplikované od samého začátku. Během něj byla dvakrát asi měsíc hospitalizovaná v nemocnici, podstoupila asi dvacet ultrazvuků a dostávala řadu léků na udržení těhotenství. Proto byla celou dobu ve stresu, nemohla spát, aby zachránila děti. Druhé dítě krátce po porodu zemřelo, nemohla se s ním rozloučit. Těžce prožívala smutek z jeho ztráty, a to jí ještě více znesnadnilo navázání mateřského pouta a lásky k holčičce, která přežila. Tři měsíce za ní musela denně docházet do porodnice a nosit jí odstříkané mateřské mléko, později doma se kontakt s dcerou při kojení zlepšil, ale přesto pro ni byla mateřská péče povinnost, a ne radost, což v podstatě trvá do dneška. Dcera se s ní nemazlí, fyzický kontakt odmítá a schválně ji neposlouchá, vzdoruje a vzteká se. Matka se tak za pět let neustálé péče dostala do syndromu vyhoření, chybí jí radost ze života, a to především radost z dítěte, které je zázračně velmi silné a dokázalo bez vážnějších následků překonat velice obtížný start do života.

Oběma, matce i dceři, jsem podala na začátku léčby Lac humanum, lék z mateřského mléka, dceři  potenci 30C a matce potenci 200C.

Účinek se dostavil okamžitě po podání léku a probíhá zatím stále, je to necelé tři měsíce od jejich první návštěvy u mě. Matka do 30 minut po podání léku pocítila obrovskou úlevu, rozpuštění bloku na všech úrovních, pocit zakořenění, jistoty a bezpečí. První noc po letech od porodu poprvé spala hlubokým, ničím nerušeným spánkem a měla po něm tak úžasný pocit odpočinku, jaký nikdy předtím nezažila. Druhý den ráno pocítily obě, matka i dcera, obrovskou radost ze života, smály se, dcera si k mámě dala hlavu do klína a začala se s ní mazlit. Postupně začala projevovat separační úzkost, když matka odchází, což je pro matku nový a velmi příjemný zážitek, který s dcerou nepoznala. Dcera popisovala po podání léku příjemný sen, kdy dostala sladkost, od té doby spí uvolněně na zádech s rukama nad hlavou.

Matka byla při kontrole po 6 týdnech od podání léku nadšená a dohodly jsme se, že účinek Lac humanum necháme doznít, event. dávku zopakujeme, a až poté přejdeme k celostnímu  léčení hloubkovými konstitučními léky.

Lac humanum je dle mých zkušeností úžasný lék k navázání ztraceného mateřského pouta, jak v případech nedonošených dětí, tak v případech jakéhokoli delšího odloučení dítěte od matky, ztráty matky v dětství i všude tam, kde z jakýchkoli důvodů nemohlo dítě dostat mateřskou lásku a následky toho si nese do dospělosti a často po celý život. Z běžných konstitučních léků těmito traumaty trpí často typ Natrum muriaticum. I u těchto žen jsem viděla velmi výrazný účinek a odbourání bloků z dětství, které Natrum muriaticum nevyřešilo třeba ani ve vysoké potenci. Mám i několik žen a jedno děvčátko, které jsou na tomto léku několik let a velmi dobře se jim daří, takže se dá říci, že je to jejich konstituční lék.