Homeopatie při potížích po očkování

Jsem pediatr, který má možnost již více než třicet let pozorovat děti s různými zdravotními a emočními problémy. Navíc dvanáct let nepracuji pro žádný systém. Pouze pro nemocné. Dojíždí ke mně také mnoho rodičů s dětmi postiženými vedlejšími efekty očkování…

Snažím se jim pomáhat zejména jako homeopat. Mám též specializaci jako dětský neurolog a tak si nemohu za ta léta nevšimnout, že pokud je postvakcinační postižení vážnější, jde o narušení mozkových center. Hybnosti, imunity a emocionality. Ve vakcínách nejsou samozřejmě kvanta toxinů. Jde o mikro a nano komponenty, tedy působení na informační úrovni. Nepohybujeme se v oblasti toxikologie, nýbrž informatiky. A právě mozkové buňky, neurony, jsou na řeč molekul velmi citlivé. Tak jako například na homeopatické informace s ještě atomárním obsahem, tedy v potenci dvanáct a méně. Rozdíl je v tom, že IT vakcín, přináší vedle rozvoje protilátek proti nebezpečným infekcím, také jistý chaos řídícím systémům. Z hlediska celostní medicíny je to vždy něco za něco. Nebudu zde brát do rukou misky vah a zaměřím se na praktickou pomoc. Připomínám, že zjednodušeně řečeno, jde o mozek. Zde nemilosrdně platí pravidlo, že čím dříve poškození vznikne, tím prognosticky hůře, ale také platí, že čím dříve podáváme informace harmonizující (např. homeopatika či informatika fyziologické regulační medicíny), tím lépe.

Z řečeného logicky plyne důležitost prevence. Homeopati používají více homeo prostředků, jež mají svá opodstatnění. Například Thuja přináší informaci základního detoxu mezibuněčného prostoru. To jistě není k zahození. Hodí se spíše pro tělnatější miminka či dítka. Natrium sulphuricum pro jaterní, tedy tmavší hnědooké/vlasé typy. Silicea pak pro bledé, ustrašené a hubenější. V popisu léku je i speciální strach z píchnutí. Dále je tu Phosphorus, který má afinitu k játrům, plicím a hlavně mozku. A to už se dostáváme k cenným informacím pro centrální nervový systém, což považuji v prevenci seriózních (mozkových) komplikacích za nejvíce smysluplné. Tedy: Hypericum a Ledum palustre. Jedno či druhé. Obě homeopatika chrání i léčí neurony – tedy obecnou řečí, mozek a nervy. Hypericum má širší účinek směrem do periferie (tedy ty nervy), zatímco Ledum opravdu centrální, navíc materia medica hovoří jasnou řečí: Následky bodnutí, jež nekrvácela – tedy i očkování. Ale též například infikovaného hmyzu. Nebo i lumbální punkce… Podáváme v potencích 15, 3x denně obvykle 3 dny. Vhodno začít již ráno před exkurzí do zdravotnického zařízení. Tato homeopatika lze i citlivě kombinovat, ideálně dvoje. Tolik tedy k prevenci. Mělo by být samozřejmostí, že dítě je v den očkování v dobré kondici a je vůbec ve slušné kondici ohledně vyzrálosti mozku a imunity…

V praxi považuji za velmi cenné homeopatikum Brain derived neurotrophic factor (BDNF), jež je u nás k dispozici od milánské firmy GUNA. Jde o potencovaný přirozený faktor zajišťující a řídící tzv. neuroplasticitu. Tedy schopnost mozkových buněk se „opravovat“ a řídit propojování mozkové sítě. To není málo a u kojenců a batolat záleží právě na něm, jak zdárně se bude dítě psychomotoricky i emočně vyvíjet. Jistěže jeho produkce pod vlivem faktorů prostředí. Tento Inko lék tedy považuji v léčbě následků očkování (ale i jiných jemných destruktivních vlivů) za klíčový. A hlavně, mám s ním výborné letité zkušenosti. Zejména u autistických poruch. Jeho rozšířená verze je ve směsi informací s názvem GUNA Awareness. Na toto polykomponentní homeopatikum přecházím po nějakém čase, třeba roce podávání GUNA BDNF. Velmi vhodná je pak kombinace s GUNA Cell. Mám několik případů „vyléčeného“ autizmu – potvrzeného opakovaným psychologickým a pedopsychiatrickým vyšetřením. Komentáře příslušných odborníků jsou někdy legrační, ale zaznamenal jsem i otevřený obdiv k homeopatii… Mnoho a mnoho případů v mé praxi zaznamenalo značné zlepšení. Jen zcela výjimečně se neděje nic.

Lék jiné kategorie, rovněž velmi cenný u centrálních poruch „zmateného“ mozku je Corpus calloseux. To je francouzský výraz pro ústřední tělísko mezi mozkovými hemisférami, mající na starosti jejich harmonické a kvalitní neuronální propojení. Netřeba vysvětlovat, že obě poloviny mozku si tak nějak jedou své a proto je tato specifická tkáň ukrutně důležitá. Latinsky se nazývá Corpus calosum. Používám osvědčenou potenci 9 a to 2x denně obden. Volím jej (a přidávám), pokud postřehnu dysfunkci v tomto smyslu. Tedy zjevnou poruchu koordinace mozkových hemisfér. Příkladem by mohla být doprovodná porucha řeči. Včetně afázie, tedy nemluvení. Mluva je právě příkladem výsledku práce obou částí mozku. Pravá polovina utváří řečový plán, tedy to, co chci říci. A ta levá, spíše technická, hledá vhodná slova a navíc řídí mluvící svaly. Zjednodušeně: V pravé se rodí nápady a levá to pak nějak zařídí…

Pokud je patrná spasticita, tedy vyšší svalový tonus nebo dokonce křečové projevy včetně EEG potvrzené epilepsie, je lékem volby polykomponent GUNA Spasm, jež by svým nízkopotentním složením měl kontrolovat (nikoliv léčit) tyto symptomy. Věcí neurologie pak je určit, kde vzniká problém. Zkratkou – řídící podkorová centra, mozkový kmen, mícha, motoneuron, nervoscalová synapse. Zde, jak víme, fungují homeopatické kovy. Plumbum metallicum se hodí spíše pro centrální původ s ochablostí a Cuprum metallicum spíše pro periférii a spasmy.

Paralelně používám konstituční heomeopatika v potencích 200 a 1000. Zhruba jedenkrát za měsíc, ale raději dle intuice rodičů… I zde platí, pokud dávka maká, máme radost a neděláme nic. Nejčastěji používám Tubercullinum bovinum, Medorrhinum, Carcinosinum (mix), Hyoscyamus niger, Stramonium, Phosphorus, Cina, Fluoricum acidum… někdy ovšem osobnost děcka nikdy neodhalím. Takže zde každý homeopat sám za sebe…

Autopatii často nepoužívám, ale tuším, že by mohla mít ještě větší léčivý potenciál, což dle mých zkušeností platí obecně. Problém je v její aplikaci. Nejvhodnější je z vařené sliny a korunní čakry. Oboje je u emočně postižených malých dětí obtížně proveditelné. A pro vyčerpanou matku další zátěž. V tomto bodu jsem zaznamenal několik zajímavých zkušeností s aplikací čakrové autopatie matkou v přítomnosti dítěte. Zde se nabízí hlubší zamyšlení nad životem a jednotě lidstva, zejména matky a malého dítěte, což jistě přesahuje rámeček tohoto spíše praktického textu.

Jisté je, že rozvíjející dětský mozek je super citlivý na jakékoliv rušivé vlivy – od energie rodičů, prostředí, přes chemii v potravě i léčivých prostředích, elektromagnetického „smogu“ a taktéž vakcín, jež je jim „dopřáváno“ měrou vrchovatou. Naštěstí je dětský mozek podobně citlivý i na léčivé informace. Toho je třeba využít – opět měrou vrchovatou.