Homeopatie, informace a rezonance

„Ohledně hmoty jsme se všichni mýlili. Co jsme nazývali hmotou, je ve skutečnosti energie, jejíž vibrace jsou tak nízké, že mohou být vnímané našimi smysly. Není žádná hmota.” (Albert Einstein)

Zdá se, že věda přeci jen poodhalila „tajemství“ fungování homeopatie (ale i jiných alternativních metod)! V poslední době se mi do rukou dostalo hned několik titulů a článků od renomovaných současných vědců a filozofů, kteří se pokusili o vysvětlení dvou základních principů fungování homeopatie, tj. schopnosti vody přenášet informaci a princip rezonance.

Homeopatický preparát obsahuje pouze informaci o původní látce, ze které byl vyroben, ale ani jednu její molekulu. Molekuly látek totiž v preparátech nejsou přítomny díky velkému zředění. Z pohledu dnešní vědy jde tudíž o „placebo“.  O informaci v homeopatickém léku přítomnou se zajímají vědci i filozofové až v posledních desetiletích a jejich zkoumání přináší výsledky.

Profesor Gerald H. Pollack, uznávaný vědec na amerických i ruských univerzitách, se pustil do vědeckého zkoumání vody a zjistil, že voda vždy přijímá informaci z čehokoli, s čím je v kontaktu (např. ze skla nádoby, ve které je uložena). Voda se účastní v podstatě veškerého dění a její chování závisí na umístění a mikroprostředí. Potvrzuje to i technologie MRI (magnetická rezonance), která je založená na schopnosti vody měnit organizaci při styku s různými povrchy. Pollack došel k závěru, že voda neustále absorbuje energii ze svého prostředí a dokáže tuto energii uchovat. Znamená to tedy, že tzv. „paměť vody“ nebyl jen výmysl homeopatů? Celý výzkum Pollack publikoval v knize The Fourth Phase of Water v roce 2013. Pamětí vody se zabývá i laureát Nobelovy ceny, imunolog prof. Luc Montagnier, který o výsledcích svého výzkumu referoval mj. na mezinárodním homeopatickém kongresu v USA.

Významem informace, i když ne přímo v souvislosti s homeopatií, se zabývá také Ervin Lászlo, filozof a vědec, držitel mnoha ocenění včetně Nobelovy ceny za mír. Je přesvědčen, že informace je základem veškeré existence. Ve své knize Věda a Ákášické pole, vysvětluje fungování informačního pole, které je základem světa, přičemž nalézá souvislosti v učení prastarých indických filozofů a v současných vědeckých objevech (např. teorie Stephena Hawkinga a teorie kvantové fyziky).

Jak to, že jsme informační podstatu světa neodhalili dřív? Zatím jen neověřená hypotéza? Filosofie, která působí velmi věrohodně a logicky? To jsou otázky, které si klade doc. Pavel Beneš, dlouholetý učitel informatiky na ČVUT.

“Kybernetika zahájila proces poznání, že informace je, vedle hmoty a energie, třetí stavební prvek vesmíru.”  (Kybernetika a změna paradigmatu, Pavel Beneš)

Beneš ve své knize Informace o informaci vysvětluje, jaký je vztah mezi informací, energií a hmotou. Jeho teorii, že hmota je možná jen výsledným efektem speciálního působení informace na energii, podporuje i Einsteinův vzorec převodu hmoty na energii, teorie strun, anebo Ákášická pole, o nichž se zmiňuje i Ervin Lázslo. Informace podle něj funguje jako organizační prvek a informace obsažená v homeopatických lécích nebo v autopatickém preparítu organizuje imunitní systém pacienta (podobně jako to dělá očkování). Celý přenos informace probíhá pravděpodobně na základě elekromagnetického kmitání.

Informační vliv okolního prostředí na vodu zkoumá také Masaru Emoto, jenž se proslavil fotografiemi zmrzlých krystalů. Různé tvary dokumentují, jak se struktura vody mění při styku nejen s určitými látkami, ale například i s emocemi, melodií nebo modlitbami (kde evidentně nedochází k přenosu žádných molekul). Z toho vyplývá , že pro udržení zdraví a rovnováhy v těle je podstatná informační kvalita vody (voda z horského pramene má zcela jinou informační kvalitu než voda balená). S „informovanou“ vodou pracuje i homeopatie a autopatie.

Rezonanční působení homeopatik

Karin Lenger, německá biochemička a homeopatka, se stejně jako Gerard H. Pollack  inspirovala magnetickou rezonancí a rozhodla se zjistit, jak funguje přenos informace z homeopatického léku na člověka. Pustila se do vědeckých experimentů s Teslovou cívkou a s její pomocí změřila, že homeopatické preparáty mají různé frekvence a tudíž je možné jejich rezonanční působení na člověka. Její tvrzení, že základem působení homeopatických léků jsou magnetické fotony, potvrzuje i objevení magnetických fotonů v roce 2016 v Ženevském CERNU.

Lengerová také tvrdí, že energie homeopatického léku je nestabilní – v ethanolu vydrží necelý měsíc, v sacharóze rok a poté začne energie slábnout. Je tedy zřejmé, že na čerstvost homeopatického léku by se mělo hodně dbát.  Co se týče frekvence užívání homeopatického přípravku, Lengerová doporučuje podávat homeopatikum denně v několika dávkách, a to dokonce i vysoké potence homeopatik.

Zdroje:

1. Karin Lenger, Homeopathy-A Regulation Therapy Healing Hypo-or Hyper-functions of Pathological Pathways by Magnetic Photons according to the Resonance Principle, Journal of Life Sciences, 2017
2. Pavel Beneš, Informace o informaci, nakl. BEN, 2010
3. internetový časopis Inflow
4. Ervin László, Science and The Akashic Field, 2007 (vyšlo i v českém jazyce)
5. Gerald H. Pollack, The Fourth Phase of Water, 2013