Homeopatie a děti

Meduňka 6/2008

Slovo chronický znamená v řeči konvenční medicíny totéž co dlouhodobý, nevyléčitelný. A právě chronickými nemocemi trpí vysoké procento dnešních dětí. Takzvaná „nejkrásnější doba“ jejich života je často poznamenána nikdy nekončícím utrpením. Rád bych tu, na malém vzorku několika případů, dokumentoval, že homeopatie přináší výrazné zlepšení či plné uzdravení i tam, kde obvyklá léčba chronických potíží neměla žádoucí efekt.

Jednou z mnoha chronických chorob dětského věku je ekzém. Lidé jím často onemocní už v prvních měsících života a někdy jim vydrží dlouho do dospělého věku, kdy je obvykle vystřídán něčím ještě závažnějším. Podívejme se na čtyři případy této choroby očima homeopata.

Pětileté děvčátko má již pátým rokem ekzém pokrývající většinu těla. Ekzém mokvá a praskliny hnisají, bolí to a svědí. Svědění se zhoršuje v posteli, a tak spí jen málo, v noci pláče. Navíc začíná trpět dušností. Na zmírnění potíží používají lékaři kortikoidy a další moderní vymoženosti, ale nemoc pokračuje. V homeopatii známe víc než stovku léků, které mohou léčit ekzém. Aby však byl lék účinný, musí být vybrán nejen podle patologie, ale také podle osobnostních vlastností konkrétní osoby, která nemocí trpí. Jen tak bude lék skutečně léčit. A tak jsem musel vzít v úvahu nejen ekzém, ale také fakt, že se potíže zhoršují v noci a v posteli nebo ve vytopené místnosti a trochu se zlepšují v chladu, a také to, že je holčička dosti tvrdohlavá a vyhovuje jí samota. Prospěšná mi byla při výběru léku i řada dalších údajů o jejím chování a reakcích na různé podněty. Podíval jsem se do Repertoria, tabulkového seznamu symptomů a léků, i do Materie mediky a následně zvolil a podal Sulphur 200, pouze jednu tabletku. Ekzém brzy přešel, dušnost se vytratila, léta běžela a z holčičky vyrostla zdravá a hezká mladá žena, která ví o svých dávných potížích jen z vyprávění. Ten samý (takzvaně konstituční) lék byl opakován v průběhu času ještě několikrát při lehkých projevech drobné skvrnky na kůži, která se po jeho podání hned vytratila.

Při studiu Homeopatické akademie navštěvují posluchači také seminář, kde společně analyzují pod vedením zkušeného homeopata případ, to jest vyšetřují nějakého chronicky nemocného, který jim odpovídá na jejich otázky, a pak o věci diskutují a navrhují nejvhodnější lék. Pozval jsem tehdy maminku s tříletým chlapcem, který měl ekzém. Potíž se objevila už v šesti nedělích jeho věku a od té doby intenzita poněkud kolísá.

Chlapec je blond, trochu bojácný, netrpí vůbec žízní a odmítá pít, je přítulný a mazlivý. Občas mívá akutní horečnaté onemocnění s velmi rychlým nástupem potíží. Ekzém se objevuje zejména na pravé straně těla. Pečlivým rozborem všech jeho vlastností jsme dospěli k léku Pulsatilla, který mu byl podán rodiči krátce na to. Na společný seminář přišel chlapec s maminkou za dva měsíce. Dozvěděli jsme se, že se brzy po jednorázovém podání léku ekzém poněkud zhoršil a za pár dní na to začal mizet. V době této druhé návštěvy už prakticky nebyl. Za rok na to mi jeho babička řekla, že chlapec je dlouhodobě zdravý a neměl ani žádnou dříve obvyklou horečku. Správně zvolený konstituční homeopatický lék nevyřešil jen hlavní potíž, ale zlepšil celkové zdraví i odolnost, a to dlouhodobě.

Jedním z oborů homeopatie je také autopatie. Zatímco v klasické homeopatii hledáme nějakou rostlinu, zvíře nebo minerál, který by byl v rezonanci s danou osobou a jejími potížemi, v autopatii používáme potencovanou nebo dynamizovanou vlastní slinu toho, kdo má být léčen. Slina nese perfektní informaci o patologii, třeba ekzému, a o celé osobnosti. Na tomto principu vyrobený lék z vlastních výměšků léčeného používal už zakladatel homeopatie doktor Hahnemann na začátku devatenáctého století a nazval jej Auto.

Maminka přichází na konzultaci s holčičkou dva a půl měsíce starou. Ekzém vypukl již v šestinedělí. Nejdřív byla suchá zarudlá vyrážka jen v obličeji a ve vlasech, pak se rychle rozšířila na celé tělo. Holčička prý byla kýmsi léčena homeopatickými léky (zřejmě nesprávně vybranými) a žádné zlepšení se nedostavilo. Dal jsem mamince autopatickou lahvičku, jednoduchý přístroj na výrobu dynamizované sliny, a doporučil jsem doma vyrobit a podat potenci 200C. Jen jedno podání. Při kontrole za dva měsíce po užití už měla holčička jen několik nepatrných flíčků na hrudi a nártech a navíc přestala ublinkávat. Za další měsíc se kůže úplně vyčistila a drobné flíčky se objevovaly jen těsně po očkování a zase mizely. Při drobném návratu flíčků po sedmi měsících od podání byl znovu vyroben a podán autopatický preparát z vlastní sliny dítěte, v potenci 500C. Pak byla holčička dlouhodobě zdráva.

Jiný příběh ekzému: Maminka přichází s tříletým chlapcem. Ekzém se objevil už když mu bylo pět týdnů. Je na stehnech, na břiše a na hýždích, velmi to svědí, zejména v noci, takže chlapec nespí. Léčivá mast potíže poněkud zmírňuje, nikoliv však odstraňuje. Je bojácný, velmi fixovaný na matku, nechce se od ní vzdálit ani na chvilku. Matka doma vyrobila a podala autopatický preparát z jeho vlastní sliny v potenci 200C. V průběhu dalších dvou let mě několikrát navštívili. Ekzém brzy ustoupil, a když se dvakrát jeho náznaky znovu objevily, byl podán vždy autopatický preparát. Maminka konstatuje nejen vyléčení ekzému, ale i to, že kluka opustila bojácnost, na pískovišti je asertivní a je velmi energický.

Homeopatie neposkytuje jednoduché návody, jak vyléčit tu či onu nemoc. Má svůj systém, poněkud odlišný od jiných systémů léčby, ale zato ověřený dvěma sty lety tradice. Může způsobit, že i dítě původně silně zatížené chronickými potížemi prožije zdravý a plnohodnotný život. Proto mnozí rodiče nelitují námahy a času a sami pronikají do tajů této léčebné disciplíny, aby byli svým dětem oporou i v jejich zdravotním vývoji. Mnoho jsem jich poznal v Homeopatické akademii, kde učím. A slyšel jsem od nich řadu jejich vlastních příběhů, podobných těm čtyřem zde popsaným.