Hahnemannovy LM potence a vodné roztoky léků

Severoamerická Hahnemannova akademie (HANA) v Santa Fé v Novém Mexiku v čele s ředitelem Robinem Murphym provádí klinické studie s LM potencemi a vodnými roztoky. Informaci, že principy uváděné v šestém vydání Organonu se používají na léčbu chronických a akutních případů, využívá HANA během svých výzkumů objektivním způsobem. Současně je velmi obohacující a povzbuzující pozorovat zkušené homeopaty, jak se učí „nový“ koncept homeopatie – který tu ale je už od roku 1842. Řečeno vlastními slovy Hahnemanna, „Teď po osmnácti měsících práce jsem dokončil šesté vydání Organonu, téměř nejdokonalejší ze všech.“ (Organon, šesté vydání, předmluva, poznámka 132 k paragrafu 246). Kolik praktikujících homeopatů četlo a porozumělo tomuto šestému vydání, nebo kolik jich ho porovnávalo s pátým? Byla by chyba myslet si, že musíme opustit úplně všechno, co jsme se v homeopatii naučili, a začít praktikovat podle zásad šestého vydání. Homeopat by se měl vzdělávat ve všech aspektech týkajících se výroby léku a zároveň být ochoten hlouběji zkoumat oblasti, do kterých Hahnemann udělal první, počáteční krok. Homeopatie tak, jak ji dnes známe, mohla být úplně jiná, kdyby měl Kent možnost číst Hahnemannovo šesté vydání Organonu. Proč je toto skvělé dílo a základní kámen samotné homeopatie homeopatickou komunitou tak moc opomíjeno?

V šestém vydání Organonu se zdůrazňuje, že suchá dávka léku je nejslabší. Ano, lék v suché podobě účinkuje (ať už v jediném nebo opakovaném podání), otázka ale zní, zda by neúčinkoval lépe v podobě vodného roztoku. Ti z vás, kteří inklinují k podávání „jediné vysoké potence“, zkuste vložit lék o potenci 200CH, 1M nebo 10M do tekutého roztoku a 8-10krát jím před podáním zatřeste. A pokud se objeví nutnost jeho dávku zopakovat, znovu jím před podáním 8-10krát zatřeste. Tento postup přesně následuje základní principy šestého vydání Organonu, i když podání jediné dávky vysoké potence neodpovídá kritériím denního používání takového léku. LM potence jsou jen další možností ředění vycházející z těchto principů.

Odstavec z předmluvy Chronické nemoci (1837), str. 262 v zadní části knihy, názorně ukazuje Hahnemannovo užití vodných roztoků léků:

„Zkušenosti mi ukázaly, stejně jako i mým následovníkům, že v případech jakkoliv závažné nemoci (dokonce bez výjimky i té nejakutnější, částečně akutní, zdlouhavé i chronické) se naprosto bez pochyb ukázalo nejúčinnějším řešením podat pacientovi lék pouze ve vodním ředění a tuto dávku rozdělit. Tímto způsobem podáváme lék, rozpuštěný v 7-20 polévkových lžicích čisté vody, každých šest, čtyři nebo každé dvě hodiny ve velmi akutních případech. Tam, kde hrozí velké nebezpečí, můžeme podávat dokonce každou hodinu nebo půl hodinu jednu polévkovou lžíci léku. Pacientům se slabší konstitucí nebo dětem snížíme množství na 1-2 čajové lžičky, toto množství odpovídá jednomu podání léku. U chronických případů jsem vypozoroval, že je naopak nejlepší podat jednu dávku rozpuštěného léku (množství odpovídající objemu polévkové lžíce) alespoň jednou za dva dny, mnohem častěji ale každý den. Než přikročíme k tomuto způsobu podání léku, všimněme si, že naše vitální síla a její principy nejsou schopné moc dobře snášet podání stejné (nezměněné) dávky léku dvakrát za sebou, v menších dávkách, ale častěji. Tímto postupem se dobrá reakce na před tím podaný lék buď částečně neutralizuje, nebo se objeví nové symptomy daného léku, které v nemoci nebyly před tím přítomné. Oba případy znesnadňují průběh léčby. Čili i správně vybraný homeopatický lék může mít za účinky vypadající jako „nemoc“ a svému – léčivému – účelu slouží pouze částečně nebo dokonce vůbec. Odtud také pochází spousta kontradikcí ze strany homeopatických lékařů, co se týče opakování dávek léku. Pokud však podáváme jeden a tentýž lék opakovaně (což je nezbytné k tomu, abychom zajistili léčbu vážných, chronických nemocí) a jestliže dávku v každém případě pozměňujeme stejně jako stupeň její dynamizace, jestliže lék podáváme v kratších intervalech a mnohem častěji a lék je v podobě jeho vodného roztoku, vitální síla pacienta tento lék přijme klidně a „ochotně“, a to s nejlepšími výsledky. Blaho a stav pacienta se při tomto postupu pokaždé o něco zvýší.“

Tato informace se objevila poté, co vyšlo páté vydání Organonu, a zároveň před rokem 1842, tedy rokem, kdy vyšlo jeho šesté vydání. Hahnemann v té době ještě o LM potencích nemluvil, předešlý odstavec se týkal C potencí, přesto pravděpodobně s LM potencemi ředěnými ve vodě už experimentoval. Nikoliv ale na takové úrovni, aby informaci sdělil veřejně.

Hahnemannovy vodné roztoky léku
Níže následuje návod s postupy, jak užívat lék ve vodném roztoku, a také návody, jak přizpůsobit dávku léku bez ohledu na to, jak byl lék vyroben a jakou má potenci. Ředění léků ve vodě a současně jejich třesení před každým použitím zaznamenává u homeopatů shodně skvělé výsledky; zmiňuje to řada zdrojů (poznámka 133 odstavce 247 šestého vydání Organonu v Böerickově překladu a poznámka 134 odstavce 248 tamtéž, předmluva k Hahnemannově knize Chronické nemoci /1837 v její zadní části.) Zdá se, že lidské tělo přijímá takto podaný lék daleko ochotněji, snadněji, rychleji a navíc s mnohem menším homeopatickým zhoršením, přičemž výsledkem je jemný, rychlý a zároveň dlouhotrvající proces obnovy zdraví.

Jak připravit lahvičku pro vodné roztoky léků
Tento způsob lze použít na přípravu X, C nebo LM potencí. V jednotlivých přípravách se vyskytují určité rozdíly, proto čtěte informace pečlivě.

1. Naplňte čistou lahvičku žluté, jantarové barvy destilovanou nebo „vyčištěnou“ vodou (nepoužívejte vodu z kohoutku, pouze ve stavu nouze).
   • pro výrobu X nebo C potencí můžete použít lahvičku o objemu 15 ml s kapátkem, maximálně však lahvičku o objemu 120 ml.
   • pro výrobu LM potence je ideální lahvička o objemu 120 ml.
   • čím vnímavější a citlivější pacient je, tím víc vody použijte (až 240 ml)
2.  Přidejte deset procent čistého ethylalkoholu (etanolu)
   • Nepoužívejte methylalkohol (metanol) nebo čistý líh! Pokud nemáte po ruce čistý etanol, použijte jakýkoliv jiný co nejčistší alkohol bez přídavku barviv a příchutí, co nejméně aromatický. Chystáte-li se roztok skladovat delší dobu, zvyšte množství alkoholu alespoň na dvacet procent. Čím déle budete lék skladovat, tím víc alkoholu použijte.
3. Vložte indikovaný lék do láhve a nechte jej rozpustit
   • pokud chcete získat X nebo C potence, použijte 12-15 homeopatických kuliček velikosti 10 (velikost makových zrníček) nebo 1-2 kuličky velikosti 35 nebo 2-4 kapky léku v tekuté podobě
   • pokud chcete získat LM potence, rozpusťte jednu, výjimečně dvě kuličky homeopatického léku velikosti 10.
   • v žádném případě neplatí, že „víc je lépe!“ Kuličky můžete před tím také rozdrtit na čistém bílém papíře a vysypat je do vody rozdrcené – lépe se rozpustí. Množství kuliček nebo kapek v případě léku v tekuté podobě může ovlivnit průběh léčení i to, s jakou intenzitou probíhá. Může – a také ho ovlivňuje! Toto je naprosto odlišná filosofie léčby od té, která říká, že jedna kulička má naprosto stejný účinek jako 15 kuliček.
   • označte láhev s takto vyrobeným lékem nálepkou, kde uvedete jeho název, potenci a datum výroby včetně informace o původním léku.
4. Třesení lahvičkou s vodným roztokem léku.
   • Při každém třesení držte láhev v pravé ruce tak, abyste jejím dnem mohli udeřit do dlaně své levé ruky (nebo např. do měkkých kožených desek knihy). Úder má být rázný a ze vzdálenosti téměř dvou stop (cca 60 cm). To potenci léku jemně pozmění, zjemní ho, což umožní tělu přijmout ho snadněji a rychleji s mnohem menším zhoršením stavu, zato s hlubším a také pozvolnějším účinkem.
   • Lahvičkou s rozředěným lékem je zapotřebí zatřást před každým podáním léku!
   • Počet protřepání: 2-5krát pro kojence, malé děti a velmi citlivé osoby, pro alergiky, staré a/nebo slabé lidi s četnými patologickými tkáňovými změnami či pro pacienty beroucí alopatické léky; 5-10krát pro průměrné pacienty; 10-12krát pro osoby s nízkou reaktivitou.
5. Podání.
   • Lékem v X nebo C potenci můžete třást a poté ho podat přímo z lahve, nebo pomocí směsi vyrobené v dávkovacím pohárku. Dávkovací pohárek se ukázal být velmi užitečný u pacientů, kteří trpí alergiemi nebo ve své historii zaznamenali (alergickou) reakci na léky. Obzvlášť vhodný je pak pro pacienty citlivé na alkohol.
   • LM potence by se neměly brát přímo z lahve, ve které byl lék vyroben. Pro podání léku v LM potenci je použití směsi z dávkovacího pohárku nutností.

Jak „vyrobit“ dávkovací pohárek
Vezměte 220 – 250 ml plastový nebo papírový pohárek na jedno použití a naplňte ho 120 ml destilované vody. Naberte 1-2 čajové lžičky (tři pouze v případě nutnosti) z lahve o 120 ml, ve které jste vyrobili vodný roztok léku, a přelijte toto množství do připraveného pohárku s destilovanou vodou. Prudce zamíchejte plastovou lžičkou nebo jednorázovým míchátkem. Pro citlivé pacienty mícháme jemněji, ne tak prudce a ne tak dlouho. Jedna čajová lžička této směsi potom odpovídá jedné dávce léku.

Pro X a C potence kápněte 4 kapky z kapací lahvičky do 120 ml vody a prudce zamíchejte. Jedna dávka takového léku odpovídá jedné čajové lžičce z dávkovacího pohárku.

Zbytek vody můžete použít k zalévání rostlin – pro výrobu další dávky léku stejně budete potřebovat vodu čerstvou. Další dávkovací pohárek (s čerstvou vodou) připravujete pokaždé v případě nutnosti znovu. Pokud víte, že budete potřebovat stejný lék ve stejné potenci, můžete si dávkovací pohárek uschovat pro příští použití. Nepoužívejte ovšem pohárek nebo i míchátko v případě podání jiného léku.

Velikost dávky

• pro X nebo C potence podávejte 1 čajovou lžičku 1-3krát denně přímo ze 120 ml lahve, ve které jste vyrobili vodný roztok léku. Jestliže potřebujete podat menší množství léku, použijte např. 4 kapky jako jednu dávku. Nebo můžete použít dávkovací pohárek podle návodu a použít stejné množství jako pro LM potence (viz dále)
• pro LM potence (vždy podávejte z dávkovacího pohárku):
  • ¼ – ½ čajové lžičky pro kojence a malé děti
  • ½ – 1 čajová lžička pro starší děti a dospívající, alergiky a citlivé osob, starší a slabé osoby s patologickými změnami ve tkáních nebo které berou alopatické léky
  • 1 – 2 čajové lžičky pro běžné pacienty nebo dle potřeby.
• Dávkujte jednou denně každý den nebo každý druhý den. Jiné dávkování přizpůsobte aktuálnímu stavu a potřebám klienta.

Přizpůsobení dávek léku
Jestliže nastala silná reakce na podání léku:

• podávejte lék méně často
• před použitím léku dvakrát zatřeste lahví s rozpuštěným lékem
• na přípravu vodného roztoku léku použijte více vody (240 – 600 ml)
• použijte druhý, třetí nebo i víc dávkovacích pohárků (postup viz dále)

V případě citlivých osob

• na přípravu vodného roztoku léku použijte více vody (240 – 600 ml)
• na toto množství vody použijte 10 homeopatických kuliček velikost makových zrnek
• před použitím léku dvakrát zatřeste lahví s rozpuštěným lékem
• do dávkovacího pohárku se 120 ml destilované vody přilijte 1 čajovou lžičku tohoto vodného roztoku léku, rázně zamíchejte
• z tohoto množství odeberte ½ čajové lžičky a přidejte ho do druhého dávkovacího pohárku, ve kterém je dalších 120 ml destilované vody. Opět prudce zamíchejte a odeberte ½ čajové lžičky. Toto množství odpovídá jedné dávce léku. Takto můžete připravit tolik dávkovacích pohárků, kolik je potřeba. Pro začátek léčby podávejte jednu dávku jednou nebo dvakrát týdně, postupně zvyšujte frekvenci podání.

Opakování léku

1. V případech nouze a první pomoci
V nouzových případech, kdy je zapotřebí jednat rychle, podávejte lék každých pět minut nebo po hodině nebo podle potřeby. První dávku léku podejte v jejím suchém skupenství přímo na jazyk. Tím získáte trochu času najít či vyrobit vhodný dávkovací pohárek a vodu na výrobu další dávky léku. Všimli jsme si, že LM 1 potence jsou mnohem efektivnější, pokud jsou podávány v rychlém sledu opakování, a to v podobě vodného roztoku léku a prostřednictvím směsi vyrobené v dávkovacím pohárku. Nedovolte, aby vám pacient relapsoval. Pokud indikujete, že je zapotřebí podat lék LM 2, podejte ho. Ve skutečně naléhavých případech nouze by měla u pacienta nastat rychlá odpověď organismu, v závislosti na jeho potížích a jak moc je jeho život ohrožen. Vodné roztoky potencí 30 CH a 200 CH můžeme v těchto naléhavých případech použít také.

Lahve s vodnými roztoky léků by měly být součástí vybavení vašeho vozidla, ideálně mít je po ruce, např. v přihrádce na rukavice, a měly by se spolu s lékárničkou standardně používat pro první pomoc.

 2. Akutní případy
V akutních případech podávejte jednu dávku léku 30CH, 200CH nebo LM 1 jednou až třikrát denně. Účinnější se ukázal vodný roztok léku než jeho suchá podoba. Před každý použitím lékem prudce zatřeste. Dávkování vždy přizpůsobte potřebám klienta.

3. Chronické případy
V případě chronických potíží podávejte 1 čajovou lžičku vodného roztoku léku v potenci X nebo C, a to jednou až třikrát denně. Podávat můžete přímo z lahve s rozpuštěným lékem nebo v podobě směsi z dávkovacího pohárku. V případě, že máte lék v lahvičce s kapátkem, použijte 2-4 kapky léku přímo z této lahvičky. Dávkování upravte podle potřeb klienta, buď přidejte nebo snižte. Nezapomínejte před každým podáním lahvičkou zatřást.

Při LM potencích podávejte jednu čajovou lžičku každý den nebo obden, vždy však pomocí vyrobené směsi z dávkovaného pohárku. Opět přizpůsobujte potřebám klienta. Je lepší začít pomalu a dávky podle potřeby zvyšovat, než podávat příliš hodně a příliš rychle. Tím, jak zvyšujete potenci léku, snižujte frekvenci jeho dávkování.

Co dělat, když nemáte k dispozici lahev o objemu 120 ml

• Naplňte plastový nebo papírový pohárek o objemu 120 ml vodou (pokud možno destilovanou).
• Do vody přidejte jednu dávku léku:
  •  X nebo C potence: jedna dávka odpovídá 12-15 homeopatických kuliček velikosti makových zrnek nebo 1-2 kuličkám velikosti 35 nebo 4 kapkám léku v tekuté podobě
  • LM potence: jedna dávka léku odpovídá jedné kuličce velikosti makového zrnka (jestliže používáte tabletky, můžete je nejprve rozdrtit na čistém bílém papíře a teprve potom vsypat do vody. Takto se rozpustí rychleji.)
• Prudce a rázně zamíchejte jednorázovou plastovou lžičkou nebo míchátkem. Pokud víte, že budete ještě potřebovat stejný lék ve stejné potenci, dávkovací pohárek i lžičku či míchátko si můžete uchovat pro příští použití. Nepoužívejte stejnou lžičku a stejné míchátko pro přípravu jiného léku. Jedna čajová lžička tohoto roztoku odpovídá jedné dávce léku.
• Vodou, která vám zbyla, můžete zalít rostliny. Při přípravě další dávky léku použijte vždy čerstvou vodu. Výjimkou jsou případy pohotovosti a první pomoci, kdy lék potřebujete podávat opakovaně a často.

Před každým podáním dávky léku můžete zvýšit počet míchání či úderů (přidáním deseti nebo více otáček či úderů), čímž maličko změníte potenci léku. Pro tento případ je vhodnější použít láhev s roztokem léku.

Také můžete odebrat jednu čajovou lžičku z prvního dávkovacího pohárku a přilít ji do 120 ml vody ve druhém pohárku. Opět rázně zamíchejte a odeberte z tohoto pohárku čajovou lžičku coby jednu dávku léku. Tento druhý pohárek směsi s lékem je vhodný pro citlivé osoby, nebo pokud chcete trochu pozměnit potenci léku.

Převzato z www.lotushealthinstitute.com
Přeložila PhDr. Kateřina Komorádová