Eupatorium Perfoliatum

Harvey Farrington, M.D.

Převzato z knihy Homeopathy and Homeopathic Prescribing, 1921

Přeložila Jana Hollanová

1. Lidový název: Konopáč. Čeleď: Složnokvěté/Compositae. Výskyt: Severní Amerika, roste v mokřinách na březích jezer a potoků. Část užívaná k léčení: tinktura z celé rostliny.

2. Fyziologické působení. Velké dávky roztoku způsobí nejprve podráždění vasomotorického systému, poté uvolnění kapilár a zvýšenou srdeční akci, načež následuje výrazné městnání a vysoká horečka, prudká bolest hlavy, bolesti v kostech a svalech, prudká žaludeční kolika, zvracení žluči a rozbolavělost jater.

3. Obecné charakteristiky. Neklid; smutek, úzkost. Bolesti: bolesti v kostech, jako by byly zlámané; rozbolavělost jako při zhmoždění. Žízeň. Zhoršení: ráno; chladem; studeným vzduchem; pohybem; pachem jídla. Zlepšení: teplem; pocením.

4. Eupatorium perfoliatum je běžná rostlina šedesát až devadesát centimetrů vysoká, s úzkými kopinatými listy, které jsou umístěny naproti sobě, jako by jimi byl stonek provlečen. Květy vyrůstají ve vypouklých trsech neboli vrcholících na vrcholu stonku. Přestože se dnes považuje za nativní rostlinu Severní Ameriky, znali ji již ve starých dobách. Dioscorides doporučuje její užití na vředy, kousnutí hady, dysenterii, chronické horečky a pomalu pracující játra. Mezi prvními osadníky Nové Anglie bylo oblíbenou bylinou na horečky s bolestmi kostí, na jihu na horečku dengue a malárii. Ještě dnes můžeme na venkově vidět na půdách rodinných domů viset sušené svazky Eupatoria, které se povaří ve vroucí vodě a podává, když někdo z rodiny onemocní nachlazením nebo chřipkou.

5. Lidový název Boneset („rovnač kostí“) je velmi výstižný. Bolesti v kostech, jako by byly zlomené, jsou ústředním znakem léku. Protože e vyskytují prakticky u každého případu, kde je Eupatorium indikováno. Čím je tento symptom výraznější, tím pravděpodobnější je, že Eupatorium je zde správným lékem. Kromě těchto bolestí kostí je přítomna i rozbolavělost měkkých tkání jako při zhmoždění.

6. Eupatorium působí zásadně na dýchací systém, na kosti, svaly a játra, a pokud jde o případ rýmy, chřipky, pneumonie, vracející se nebo přerušované horečky nebo nějaké poruchy jater, bude zde více či méně sklon také ke žloutence a zvracení žluči.

7. Rýma je charakterizována kýcháním, vodnatým výtokem z nosu, ochraptělostí, rozbolavělými očními bulvami, tepající bolestí v zátylku, horečkou a výraznou žízní na studené nápoje. Všechny kosti v těle bolí.

8. Eupatorium je často potřebné při chřipce, zvláště ve východních a severních státech (tj. Ameriky). Zimomřivost a touha po teple, silné bolesti v oblasti beder a drtivé bolesti v končetinách jsou doprovázeny palčivou horkostí, velkou žízní, nevolností a zvracením žluči zhoršovaným pitím a pachem jídla či pouhým pomyšlením na ně. Přestože pohyb zhoršuje bolesti, pacient je tak nepokojný, že nemůže zůstat v klidu. Bolesti mají tendenci přicházet i odcházet rychle, jako u Belladonny. Je zde často závrať s tendencí zhoupávat se doleva; sklerotici mohou zežloutnout. Pocení, byť nehojné, ulevuje všem bolestem, kromě bolesti hlavy.

9. Je-li přítomen zánět průdušek, kašel je prudký a drásavý a pacient se drží rukama za hrudník kvůli silné bolesti průdušnice a průdušek. Kašel se zhorší vleže na zádech, úlevu přinese přitažení kolen k hrudníku.

10. Tytéž symptomy se dostaví při pneumonii (zápalu plic), k tomu ještě navíc obtížné dýchání, prudká bolest v hrudníku (obvykle napravo) při hlubokém nádechu, bolest v pravém hypochondriu a zežloutnutí. Eupatorium je indikováno na takzvanou „žlučovitou“ formu této nemoci.

11. Eupatorium je občas indikováno na případy intermitentní (přerušované) horečky. Mrazení se dostavuje kolem 7 hodiny ráno a běhá po zádech. Předchází mu intenzivní žízeň, prudká bolest hlavy v zátylku, někdy i zvracením žluči. Pacient někdy říká, že ví, že na něho jde mrazení, protože má velkou žízeň. Je zde také zívání, protahování a bolest v dolní polovině zad a v kostech dolních končetin. Pacient musí být přikryt před a během záchvatu mrazení. Pití vyvolává nevolnost a urychluje nástup záchvatu. Během záchvatu mrazení je zvýšená bolest zad a bolesti kostí, žízeň, zeklidňující bolest žaludku a třas. Na závěr začne zvracení žluči a trvá, dokud se nedostaví horečka. Ta je doprovázena bolestí hlavy a bolestmi kostí zaznamenanými u předchozího stadia, a třas vyvolaný i jediným douškem skutečné vody. Pot, byť nehojný, ulevuje všem symptomům, kromě bolesti hlavy, která se může dokonce i zvětšit co do intenzity.

12. Blízkou příbuznou Eupatoria je Bryonie, jak symptomatologicky, tak pokud jde o patologii. Oba léky mají bolest hlavy v zátylku, rozbolavělost postižených částí těla, žízeň s touhou po studených nápojích, žlučovitost a zhoršení pohybem. U Bryonie jsou bolesti ostré a bodavé, s úlevou tlakem a ležením na bolavé straně: sebemenší pohyb zhoršuje pacientovo utrpení, takže je nucen ležet bez hnutí; pot je hojný, ale neulevuje. Pot u případů Eupatoria, byť je ho málo, ulevuje všem symptomům kromě bolesti hlavy.

13. Gelsemium připomíná Eupatorium hlavně hlubokými bolestmi a celkovou rozbolavělostí, bolestí hlavy v zátylku a mrazením postupujícím po zádech vzhůru. Ale celkový vzhled pacienta Gelsemium je zcela odlišný než vzhled osob, které potřebují Eupatorium – jeho tvář je splavena a otupělá. Je ospalý, letargický a otupělý a leží bez hnutí, napůl opřený o polštáře, protože vleže se bolest hlavy stává nesnesitelnou, a zřídka kdy požádá o sklenici vody, dokonce i při horečce.

14. Hlavní indikace Eupatoria perfoliata jsou:

• Chřipka s bolestmi kostí jako by byly zlomené a rozbolavělost jako od zhmoždění v oblasti zad a končetin, a mráz běhající po zádech.
• Nausea z pomyšlení na jídlo nebo z jeho pachu.
• Zežloutnutí a zvracení žluči s mnoha obtížemi.
• Přerušovaná horečka s nevysytitelnou žízní během všech stadií; zvracení žluči mezi mrazením a horkostí; a úleva z pocení.
• Ranní ochraptělost doprovázená pocitem zhmoždění hrudníku.

15. Komplementární léky: Natrum mur.; Sepia (v intermitentních stavech).