Anacardium – lék na rozdvojenou duši

Dovolte, abych se s vámi podělila o své zkušenosti s Anacardiem. Osud mi do ordinace poslal 3 báječné ženy a ráda bych vás obohatila o jejich příběhy. Nejprve vás seznámím s příběhem matky a dcery. Třetí případ si zaslouží vlastní článek.

První z nich je dáma, 45 let, říkejme jí třeba Klára. Přišla ke mě pro velmi silné menstruační krvácení, které nezmírnila ani antikoncepce, neboť její děloha byla téměř obalena myomem. Trpěla velkými bolestmi před a na začátku menstruace, bolela hlavně pravá strana, vystřelovalo to do zad. Rovněž prsa byla velmi citlivá a bolestivá, před nasazením antikoncepce mívala obličej plný akné. Od 15 let má bolestivé křečové žíly na nohou. Před 5 lety přišla náhle o sluch, který se jí postupně vrací, ale stále hůř slyší. Jako největší potíž vnímala předmenstruační výkyvy nálady, plačtivost, vše se jí zdálo černé a negativní.

Celkovou nespokojenost doslova se vším vnímala již řadu let. Dle jejích vlastních slov: „Něco chci, nevím co, a nedám pokoj, dokud to nedostanu.“  Kořeny této nespokojenosti pramenily až v jejím dětství, které prožívala na venkově, kde musela od mala tvrdě pracovat. Rodiče ji nikam nepouštěli, hrubý otec ji bez příčiny nadával do kurev a ani matka nebyla zrovna láskyplná osoba, zato s ní manipulovala dlouho i v její dospělosti. Zanechala v ní pocit „co tomu řekne matka“ a „muži jsou zlí a divní“, což není zrovna nejlepší vybavení do života mladé ženy.

Její černé a negativní vidění světa se velmi prohloubilo po porodu dcery. Evidentně se u ní rozjela poporodní deprese. Byla sama doma s dítětem, vše viděla černě, dítě bylo neustále nemocné (bodejť by nebylo – jen odráželo matčin stav), byla často zlá a vztek si vylévala na dceři. První manželství rovněž nevyšlo podle jejích představ. Vdávala se „aby nebyla sama a vypadla z domu rodičů“, což není ideální start + představa, že druhý vycítí její přání a splní je, také nemohla vyjít.  Rozvedli se velmi záhy, dlouho žila sama s dcerou, což jí vyhovovalo více, než manželství.

Nosila v sobě velký pocit nepohody, nerozhodnosti, zlosti, nespokojenosti sama se sebou. Měla pocit, že jsou 2 – hodná a zlá. Že má v sobě ženu a chlapa. Žena – vysmátá a spokojená a chlap – přísný, v modrém plášti, a ti se spolu neustále perou a ona neví jak je sladit. Má pocit, že nepřijala svoji ženskou roli. Od narození jí každou zimu slzely oči – přestaly slzet až po porodu dcery, což je nepřehlédnutelně ženská role.

Velmi se snažila zvládat svůj vztek, chodila k psycholožce, ale stále jí nešlo zkrotit svoji negativitu a nahromaděnou agresi, kterou si, bohužel, často vylévala na dceři. Celým životem ji provázel pocit, že je sama, nemilovaná. Neustále se jí do mysli vracely staré křivdy a nemohla se zbavit přemýšlení o nich. Potřebuje mít vše naplánováno dopředu, pod kontrolou, neumí žít přítomný okamžik, je hodně zaseknutá v minulosti a ve svých černých představách a starých křivdách. Na první pohled byly nápadné její zapadlé oči s černým kruhem okolo.

Z repertorizace krásně vyplynul správný lék.

Dostala Anacardium D 200.

Kontrola po týdnu:
Velmi se jí ulevilo, zmizela tíha za krkem, je jí lehce a příjemně. Už nejsou 2, už je jen jedno JÁ.  Už jí nebolí křečové žíly, má více energie a dobře spí.

Kontrola po měsíci:
Negativní myšlenky již nejdou do hlavy, konflikty řeší rychleji, zlost je výrazně menší. Premenstruační tenze přetrvává, psychika se zlepší nástupem krvácení. Ještě stále má problém přijmout svoji ženskost. Ještě pořád žárlí na partnerovy děti, ale již si uvědomuje, že jí není nic dost dobré a vadí jí to, chce to změnit.

Kontrola po dvou měsících:
Vysadila antikoncepci a cítí se lehce, krvácení je velmi intenzivní, ale necítí se unavená. Prsa jsou napjatá, ale nebolí. Cítí se dobře, zvláštně volně. Uvědomuje si svůj perfekcionismus a chce s ním něco udělat. Naštvaná je jen 1x za 14 dní (dříve každý den!), lépe snáší partnerovy děti. Z negativity ještě něco zbylo, uvědomuje si to, nechce být taková.

Kontrola po třech měsících:
Žíly nebolí, ale vytáčí ji blbost lidí. Zmizel černý kruh kolem očí. Chce, aby bylo podle jejího (to chtěla vždy, ale dnes to vidí jako problém, nechce být taková). Má soucit se starými lidmi, bojí se stáří, bezmoci, řeší budoucnost (dříve řešila minulost). Dvakrát zopakovala Anacardium D 200, na psychickou nepohodu, podruhé již nezabralo.
Podáno Anacardium 1M.

Kontrola po 4 měsících:
Po Anacardiu 1M se cítila zvláštně free, poprvé v životě byla opravdu svobodná.  Vše bere lehce a s nadhledem, již se nevzteká. Vnitřně přijala svoji ženskou roli, menstruace je bez bolesti, bez psychického i fyzického napětí, bez nálad, s úsměvem. „Je to ve mě volné, jinačí, nevztekám se.“

Po 4 měsících léčby je z ní úplně jiná bytost. Svobodná, šťastná, volná, která si konečně dovolí užívat život bez zbytečných omezení „vzteklého chlapa v ní“. Již v ní nejsou 2 bojující, věčně nespokojené  a protichůdné entity, ale jen jedna šťastná, svobodná, krásná žena.

Další krásný případ tohoto léku je Klářina dcera, 18 let.  Její drama začalo dříve, než se stačila narodit. Matce tehdy doktoři řekli, že dítě bude poškozené, ale že už je na potrat pozdě. Několik dní matka probrečela, že ji nechce, že nechce mít „dítě debila“. To není dobrý signál pro nového tvorečka, ale dobře odrážel tehdejší „anacardiovský“ stav matky. Po rozvodu rodičů v jejích 2 letech, jezdívala do svých 6 let občas k otci, ale jeho nová partnerka zabránila dalšímu styku otce s dcerou, takže jej již řadu let neviděla.

Jako miminko byla hodně uplakaná (matka tou dobou trpěla poporodní depresí, což silně komplikovalo beztak složitý vztah). Od malička je často nemocná, našli jí EBV, bakterie ve střevech, vaginální mykózu, opakované angíny. Často jí bolí dutiny a je jí zle od žaludku, hlavně večer, musí pravidelně jíst. Menstruace je velmi bolestivá, křečovité bolesti v podbříšku 1. den, až na omdlení. Fobie z pavouků, hadů, myší.Neustále se cítí velice unavená, psychicky i fyzicky.

Stejně jako matka, i ona hodně negativně nad vším přemýšlí. Svůj názor rychle obrátí, vše ji hned vytočí. Často přemýšlí proč to tak je, proč jí nejde chovat se, jak by chtěla. Hledá někoho ve své hlavě, kdo to vidí jinak. I ona má v sobě 2 hádající se – hodnou a zlou.

Už na ZŠ byla velice náladová. Doma zlá, hádavá a ubrečená, ve škole usměvavá, neustále si na něco hrála, chtěla se všem líbit, být dokonalá.

Velice jí chybí otec, který „se na mě vykašlal“ a vyhýbá se jí (pláče, když o něm mluví). Chtěla by znát příběh jejich rodiny i z jeho strany. Sama si pamatuje už jen hádky rodičů. Dlouho si to nechtěla připustit, dusí to v sobě. Pak není divu, že snadno vybuchne, naštve se, vyjede kvůli maličkostem.

Když na ni matka křičí, oplácí to stejným křikem. Dnes již je jejich vztah hezký, ale prožily si obě své.

Neustále svádí vnitřní boj – být dokonalá, hodná, všemi milovaná – versus – být normální, přirozená, sama sebou.

I ve snech se objevuje plno násilí, pronásledují ji chlapi se zbraněmi, chtějí ji zabít…

Repertorizace:

Kontrola po 14 dnech:
Napsala otci mail, on jí hezky odpověděl, hodně se jí ulevilo.
Cítí se psychicky v pohodě, v klidu, vztek ustoupil, tolik ji věci nevytočí.

Kontrola po měsíci:
Již má jen jednu osobnost, žádné 2 já již nejsou, má více energie, psychicky se cítí v pohodě. Objevily se staré symptomy – bolest dutin, rýma  a zvětšená uzlina vlevo po krkem, jeden den teplota 38C, vše odeznělo samo po pár dnech. Menstruace bez potíží.
Na těchto dvou ženách se krásně ukazuje, jak se nevyřešené problémy dědí z generace na generaci, jak velmi ovlivňuje stav matky stav dítěte a co vše svému dítěti předává. Ne vždy, ale často, se stane, že matka i dítě potřebují stejný lék. V tomto případě dokonce i po 18 letech od porodu.

Naštěstí máme v homeopatii mocný nástroj, kterým lze tyto skryté problémy vyřešit i po letech, a tím navrátit lidem tělesnou i duševní pohodu, to, čemu říkáme zdraví. Zdraví a vyrovnaní lidé se chovají a jednají jinak, než nemocní a ustrašení. Tím můžeme, jako homeopaté,  pomoci zlepšit náš svět. Udělejme to.