Agrohomeopatické bionosody v ekologickém lesnictví a zemědělství

Autor působí na ekologické univerzitě v Mexiku, kterou založil, a zabývá se homeopatickým léčením rostlin. Ošetřuje zemědělské plochy o rozloze až 1 200 ha. Úspěšně zde uplatňuje autoizopatický princip. (red.)

Agrohomeopatie je poměrně mladá věda, která zkoumá účinky homeopatie na půdě, na rostlinách a obecně na všech živých organismech, umožňuje nejen celkovou revitalizaci, ale také úspěšný boj se škůdci a chorobami rostlin bez zanechání jakékoliv negativní ekologické stopy. Nejdříve ale musíme upřesnit, kdo je vlastně agrohomeopatickým pacientem: půda, rostliny, nebo dokonce škůdci? Většina začátečníků si představuje, že pacientem je rostlina nebo skupina rostlin stejného druhu, ale úspěšný agrohomeopatický náhled zahrnuje do terapeutického procesu rostliny a škůdce, půdu, samozřejmě lišeje, houby, bakterie a všechny živé organismy, ale také neorganické části životního prostoru například horninové složení podloží, v němž se cílová rostlina nebo rostliny nacházejí. Takový životní celek nazýváme holonem a prakticky ho delimitujeme pomocí satelitních fotografií vyhodnocených specializovaným software. Vnější prostorové uspořádání holonu je odrazem jeho dřívějšího a současného biotického a nebiotického vývoje, kde plané rostliny slouží jako bioindikátory jeho vnitřního stavu. Po vyhodnocení vyjadřujeme hranice holonu v souřadnicích GPS a vyznačujeme jeho hranice v terénu.

Satelitní fotografie jablečných sadů

Delimitace holonu

Není třeba zdůrazňovat, že tvar holonu má fraktální charakter a běžně se liší od obdélníkového nebo čvercového tvaru pozemku a také jej svým rozsahem přesahuje, případně rozčleňuje. V tomto smyslu rozsah agrohomeopatického zásahu může přesahovat rozměr cílového pozemku, nebo, a to méně častěji, jen zasahovat jednu z jeho částí. Není překvapením, že když se u agrohomeopatického zásahu soustředíme výlučně na cílovou rostlinu, na uskupení cílových rostlin, nebo dokonce na vlastnictvím ohraničený pozemek, existence “špatných sousedů”, kteří jsou součástí stejného holonu a jsou třeba napadeni stejnými škůdci, sama logika přírody, která tyto lidské vlastnické hranice nechápe, jednoduše škůdce na našem pozemku “doplní” a výsledkem našeho agrohomeopatického snažení bude jen částečný a dočasný výsledek. Základem úspěšného agrohomeopatického zásahu je tedy definování a ohraničení holonu a jeho komplexní, integrální léčení. Čím je holon fragmentovanější nebo čím je léčený pozemek od holonu oddělenější, což se stává například u pěstování ve skleníku, bude výsledek mobilizace přirozených nepřátel škůdců a také výsledek agrohomeopatického zásahu omezenější. Agrohomeopatie často podněcuje mobilizaci přirozených nepřátel škůdců v holonu, i když to není jediná oblast jejího účinku. Prvním krokem zásahu v holonu je revitalizace půdy, kterou považujeme za živý organizmus. To se realizuje na základě aplikace bionosodů, homeopatických preparátů vyrobených z půdy každého konkrétního holonu. Typicky se k revitalizaci užívají preparáty s potencí mezi 3 a 6 CH. Nejdříve odebereme reprezentativní vzorek půdy složený z dílčích odběrů rovnoměrně rozptýlených po celé ploše holonu. Tento proces je třeba opakovat jednou za rok protože i charakteristiky holonů jsou proměnlivé. K výrobě matečné tinktury používáme 30% alkohol ve kterém vyluhujeme po dobu deseti dní váhový ekvivalent půdního vzorku. Poté odfiltrujeme pevné části půdy a tinkturu použijeme k výrobě klasického homeopatického bionosodu. V případě, že se rozhodneme vzorek půdy ještě před vyluhováním jemně rozdrtit ve hmoždíři, tím umocníme remineralizační potenciál bionosodu. Bionosod se aplikuje podle holonových souřadnic, což jsou koncentrické paralelní linie postupujíci od okraje holonu k jeho centru. Aplikaci provádíme ve formě mikro-rozprašování, není třeba, aby rozprašek dopadl do celého holonu, aktivační a revitalizační účinek bionosodu se přenáší z každé jeho části na celek. Zde si vzpomeneme na Hahnemanovo opakované varování před lokální aplikací homeopatie u pacienta, protože takto můžeme zničit nebo ukrýt příznačný projev choroby, který nás vede při repertorizaci, ale také tímto způsobem můžeme v živém organizmu chorobu potlačit a akutní onemocnění přetvořit v chronické nebo chronicko degenerativní.

Chronicko degenerativní proces v jablečném sadu po aplikaci agrotoxických látek

V tomto smyslu jsou škůdci a choroby holonu jen vnějším vyjádřením nerovnováhy uvnitř holonu. Mechanické, alopatické nebo dokonce i lokální homeopatické zničení vnějších signálů této nerovnováhy bez opravdové léčby chorobu nejen neodstraní, ale naopak zásahem její akutní formu přetvoří v chronickou nebo chronicko – degenerativní a vytvoří různé formy rezistence na další terapeutické zásahy. Proto má právě většina konvenčně a na základě agrotoxických látek ošetřených stanovišť, devitalizační chronické a chronicko degenerativní problémy, jako přímý následek opakované aplikace chemikálií a realizací škodlivých zemědělských praktik, jako například orby radlicí, která převrací půdu, nebo fragmentace struktury půdy různými kultivátory. Jestliže má mít aplikace bionosodu také detoxikační nebo drenážní účinek, zvyšujeme potence řádově na rozsah mezi 20 – 30 CH. Aplikace se realizují podle charakteristik stanoviště jednou za rok, ale někdy také každý měsíc, a to v případě velmi znečistěných a devitalizovaných ploch. V jistých případech, kdy je třeba snížit aktivitu holonu, se užívá sestupná série potencí, při aktivačních intervencích pak vzestupná a při adaptačních procesech střídavě sestupná a vzestupná. Při aplikaci homeopatie v holonu realizujeme měření refraktometrická, chromatografická a elektrických aktivit rostlin a půdy za účelem validace výsledků agrohomeopatického zásahu.

Chromatogram konvenčně ošetřené půdy

Thesigrafická analýza chromatogramu konvenčně ošetřené půdy

Chromatogram půdy po roční aplikaci bionosodu

Thesigrafická analýza chromatogramu půdy po roční aplikaci bionosodu

Chromatogram půdy po čtyřleté aplikaci bionosodu

Thesigrafická analýza chromatogramu půdy po čtyřleté aplikaci bionosodu

Konečnou validací výsledků bude samozřejmě také kvalitativní a kvantitativní nárůst úrody. Optický refraktometr s rozsahem 0-30 Brix, voltmetr v rozsahu +/- 100 mV a jednoduché laboratorní zařízení běžně dostupné na každé základní škole je dostačujícím vybavením k uskutečnění těchto analýz.

Elektrická aktivita jablka s nepravidelnými skoky následkem aplikace agrotoxických látek

Elektrická aktivita jablka z ekologické farmy

Progresivní devitalizace lesních holonů je vyjádřena například masivními útoky kůrovce, a holonů zemědělských chronickou rezistenční přítomností škůdců a jejich synergickým seskupováním. Tyto problémy jsou stále akutnější a viditelně jejich konvenční ošetření agrotoxickými zásahy a inkvizičním kácením postižených porostů řešení jen oddaluje, protože je zaměřeno na zničení a skrytí problému lokální formou a ne na rekompozici a léčení příčiny holistickou a integrální formou, založenou na homeopatickém pravidle “simila similibus curantur“. Aplikace bionosodů je jednou ze základních forem homeopatického zásahu za účelem revitalizace holonu. V revitalizovaném holonu je pak ustanovena nová rovnováha, která udržuje výskyt škůdců na úrovni okolo 5–10 procent což považujeme za udržitelnou proporci. Je třeba říci, že masivní výskyt škůdců je také výsledkem špatných zemědělských a lesnických praktik, například pěstování smrků jako monokultury v oblastech s tradičním výskytem buků, nebo ustanovení rozsáhlých zemědělských monokultur, které jsou v logice přírody extrémem určeným k zániku. Experimenty realizované na Instituto Comenius potvrdily, že šestiletá homeopatická intervence nejen snížila počet škůdců v lesním prostoru, ale zvýšila produkci lesní biomasy o 15 procent bez jakéhokoliv jiného zásahu (například umělého zavlažování nebo hnojení). Z hlediska lesní produkce je to zajímavý výsledek, ale také velmi pozitivní jev, co se týče větší možnosti zachycování uhlíku. Budoucností ekologického lesnictví a zemědělství je polykulturní kultivace, kde se kombinují rostliny, které si navzájem pomáhají a spolu ochraňují proti škůdcům a chorobám. Revitalizace bionosody umožňuje ekologicky harmonickou a ekononomicky nenáročnou intervenci, má trvalý výsledek a holon se potom po počátečním homeopatickém zásahu rozvíjí se stále menší potřebou homeopatických zásahů, a to samostatně. Agrohomeopatie se bude stále více prosazovat nejen jako alternativa v zemědělství a lesnictví, ale také jako základní a nepostradatelná technologie v ekologickém zemědělství a lesnictví. Její užití přehodnocuje zažitá zemědělská a lesnická paradigmata a připravuje podmínky k udržitelnému rozvoji.