Nosody

Guy Beckley Stearns, M.D.

Prezentace pro I.H.A., Bureau of Materia Medica, 25. červen, 1936, prezentováno Sylvianem Cazaletem

„Nosoda je izopatický lék, který je vytvořen z produktu nějaké konkrétní nemoci. Podává se v nepatrných dávkach tak, aby stejnou nemoc vyléčil.“ (Century Dictionary) Tato definice je spíše alopatickým vysvětlením než homeopatickým, protože podávání vakcíny k vyléčení stejné nemoci praktikuje zejména stará škola, zatímco v homeopatii se nosoda podává v potencované podobě, a to jak symptomaticky, tak klinicky. Ve staré škole mohou být vakcíny buď autogenní nebo standardizované produkty a podávají se obvykle podkožně.

Před několika lety se zjistilo, že hlavním producentem protilátek není krev, ale kůže. Proto se začaly při pánevních a perineálních infekcích přikládat tampony namočené ve streptokokové vakcíně na břicho a tvrdilo se, že jsou vykazovány lepší výsledky než při užití injekce. V homeopatické praxi se prokázalo, že hlenitá membrána úst a trávicího ústrojí jsou tkáně, které nás chrání nejvíc ze všech. Při alopatické léčbě se vakcíny používají převážně na akutní onemocnění, zatímco v homeopatii se nosody používají při chronických stavech stejně jako na akutních. Obě školy mají však společný základ, a to používání nosod.

Hahnemann provedl krátký prooving Psorina (sekret z puchýřku prašiviny), ale své nozopatické léky řadí do svého seznamu antipsorických léků, protože jejich účinek na zdravý organismus nebyl v jeho době, dostatečně prokázán. Byl však přesvědčen, že se procesem rozmělňování a protřásání psóra změní v homeopatický lék, tedy simillimum viru kožního onemocnění.

Od doby Hahnemanna se naše materia medica díky provingům a klinickým zkušenostem rozšířila o několik dalších nosod. Jejich souhrn uveřejnil H.C. Allen v knize Materia medika nosod. Allen uvádí seznam symptomů Anthracina, Dipkterina, Lyssina, Malandrina, Malaria officinalis, Medorrhina, Psorina, Pyrogenia, Secalina, Syphilina, Tuberculina a Variolina. Nosody je možné připravit z nemocných tkání a sekretů nebo z bakteriálních kultur. Příležitostně se dosáhlo výborných výsledků po užití potencovaných kultur pocházejících z ohniska infekce samotného pacienta. H.C. Duncan z New Yorku dal své jméno autogennímu způsoby léčby, při které odebere u pacienta jakoukoli látku vyloučenou při nemoci, nechá ji protéct Berkfeldovým filtrem a vyfiltrovanou látku injekčně podá. Uvádí skvělé výsledky. Bezpochyby by to fungovalo i v potencované podobě podané ústy.

V homeopatii se učíme, že pokud zjevně dobře vybrané léky nepřinesou úlevu, anebo nejsou v případu žádné charakteristické symptomy, které by naznačovaly některý z běžně užívaných léků, měli bychom uvažovat o nosodách.

Tuberculinum

Nosodou, která se nejčastěji objevuje v Allenovi je Tuberculinum. Jeho časté použití při akutních i chronických potížích by bylo téměř důvodem k jeho zařazení jako čtvrtého chronického miasmatu. Stejného tématu se dotýká i Constantine Hering ve své předmluvě k překladu Hahnemannovy knihy Chronické nemoci (Chronic Disease), kde říká:

Podle stejného principu, na základě kterého Hahnemann pečlivě odlišoval od nemoci symptomy, jež vděčily za svou existenci dietetickým prohřeškům, a symptomy vzniklé jako dočasné zhoršení v procesu léčby; podle stejného principu, na základě kterého prohlásil za samostatné nemoci akutní miasmata známá jako purpura, spalničky, spála, plané neštovice, černý kašel, atd., nebo na základě kterého rozlišil venerická miasmata na syphilis a sykózu, můžeme pak my, pokud to zkušenosti potvrdí, rozdělit psóru dále na několik druhů a tříd. Nijak se tím nedostáváme do rozporu s Hahnemannovou teroií. Hahnemann učinil první velký krok a nikterak nevyloučil další rozvoj a rozšíření tohoto systému.

Tuberculinum má dosti rozsáhle popsané symptomy a používá se několik různých preparátů. Dlouhé zkušenosti nám daly schopnost úspěšně nosodu určit. Následující případ ilustruje, jak zkušený homeopat rozpozná potřebu tohoto léku.

Oddělení Materie mediky na New York Homeopathic College pořádalo pravidelné schůze v Keene’s Chop House. Na jedné takové schůzi se číšník, vysoký, hubený Němec, který byl ve válce, zeptal doktorů, co si má počít s bolestivým vředem vzadu na krku. Dr. James Krichbaum se na něj podíval a dříve, než se ostatní stačili zamyslet, řekl: „Tento muž bojuje s tuberkulózou. Je třeba mu podat Tuberculinum.” Podali mu prášek 10M, který ihned přinesl úlevu a po třech dnech došlo k vymizení nemoci.

Tragickým případem byla učitelka, která měla silné bolesti v pravé kyčli a byl jí diagnostikován zánět sedacího nervu. Nepomohl jí žádný lék, ačkoli její případ pečlivě studovali. Po několika dnech byl diagnostikován akutní zánět kyčelního kloubu a nohu museli umístit do fixačního přístroje, ale bolesti pokračovaly. Já a Dr. Rabe jsme se případem zabývali a jednoho dne, když nám již došla veškerá inspirace, jsme použili pravidlo, že tam, kde velmi dobře vybraný lék neúčinkuje, uvažujeme o nosodě. Podali jsme Tuberculinum bovinum 10M a došlo k okamžitému zlepšení. Dvě opakování ve vyšších poddáních jí pomohla zbavit se potíží, ale ztuhlost kyčelního kloubu už zůstala. Na začátku se promarnilo příliš mnoho času.

U dalšího případu jsem postupoval zpočátku stejně. Charakter jejích symptomů spolu s červeným pruhem uprotřed jazyka mě vedl k podání Chamomilly, a ta způsobila velkou úlevu. Po 45 hodinách však lék přestal působit a jedna dávka Tuberculina bovina 10M léčbu dovedla až k samému uzdravení. Nebylo zapotřebí podpůrné dlahy a nedošlo k ochabnutí. Mimochodem, Tuberculinum má “červený pruh uprostřed jazyka”.

Fokální infekce

Více než před sto lety zaznamenal Dr. Rush, že se kdysi revmatismus léčil vytržením zkaženého zubu. V současné době prokázaly studie fokálních infekcí, že nejen zuby mohou být původcem potíží systému, ale také mandle, močový měchýř, anebo tlusté střevo. Ze všech nejvíce se však zdůrazňuje stav tlustého střeva jako příčina vzniku chronických systémových chorob. S rozličnými výsledky se používají vakcíny z kultur stolice. Jeden proslulý gastroenterolog uvádí, že dosáhl výborných výsledků, když podával jednou týdně injekčně do rekta čtyřiadvacetihodinovou kulturu vyvtvořenou ze vzorku stolice.

Střevní nosody

Bach z Londýna u svých případů izoloval různé řetězce střevních bakterií a injekčně podal vakcínu převažujícího druhu. Díky pozorováním a spolupráci s Dr. Wheelerem postupně zavedl metodu potencování svých vakcín a dávku léku podávanou ústy nechal působit několik měsíců. Později vyrobil zásobu vakcín vyrobených z velkého množství řetězců všech běžných střevních druhů. V potencevané podobě je používá celá řada homeopatů. Bach, Wheeler a další pořizovali záznamy o jrjich použití, a proto je nyní k dispozici rozsáhlý popis symptomů. V Bachově seznamu jsou uvedeny: Coli mutab., Dysenterie, Gortner, Morgan, Polyvalent a Proteus. K tomu přibyly Focalis alkali a my jsme doplnily Skatol, bakteriofág Flexner dysenterie a bakteriofág Muco coli. („my“ uvedené v tomto záznamu se vztahuje k doltoru Isaacu Sossnitzovi, Rossariu Ferrarovi a mě, jejichž skupinový výzkum probíhá v posledních pěti letech.) Focalis alkali je gram pozitivní organismus a nosoda odpovídá případům, které se zhoršují tuky a cukrem. V našem výzkumu to byla nejvíce podávaná střevní nosoda ze všech.

Střevní skupina je sama o sobě schématem, a pokud bysme chtěli rozšířit Hahnemanovu skupinu miasmat, měli bysme zařadit střevní schéma podle důležitosti a četnosti užití ještě před Tuberculinum.

Streptokoky

Streptokoky tvoří další skupinu. Infekce mandlí, zubních kořenů, močového měchýře a žaludeční vředy jsou obvykle streptokokového původu. Srdeční infekce často pramení z infekcí mandlí a zubů. Nemusí se to nutně vztahovat ke smrtelné srdeční infekci, septické endokarditidě, ale vztahuje se platí v případě pomalu se vyvíjející choroby postihující koronární artérie. Když jsou experimentálně infikována zvířata kmenem streptokoků, vir má tendenci napadat stejné tkáně v novém hostiteli jako v tom původním. Ze zkušenosti se nám potvrzuje, že streptokoky se nachází spíše u akutních infekcí, ale výjimečně se objeví I u chronických.

Dr. J. W. S. Powers měl případ asi šedesátileté ženy s akutním zánětem slepého střeva. Chirurg, který paní vyšetřoval a potvrdil diagnnózu, uvedl, že většina případů v této věkové skupině má arteriosklerotický appendix, a pokud se operuje, dojde téměř u všech k úmrtí. Radil proto, že jestli může homeopatie v takovém případě nějak pomoci, pak by měl být předepsán Streptococcin ve vysoké potenci ke zvládnutí akutní fáze. Poté následoval Chlorine a Iodin s perfektním uzdravením. V jednu chvíli měla symptomy, které jakoby byly způsobeny prasknutím váčku s hnisem v peritoneální dutině. To se stalo až po té, co odezněl závažný akutní stav. Pokud skutečně došlo k prasknutí váčku, vytekla sterilní tekutina, taková, jakou vidíme, když homeopatický lék přivede vřed k uzrání. V těchto léčených případech, pokud je vřed vidět, je otok nepatrný a ohraničený a výtok není hustý, hnisavý, ale řídký a téměř vodový.

Stafylokoky

Další skupinou jsou stafylokoky. Ty pokrývají, dle očekávání, více chronických stavů než streptokoky a jsou velmi užitečné, I když se nepoužívají tak často jako jiné zmíněné nosody. Při tvorbě vředu nahrazují stafylokoky streptokoky, jakmile se začne vytvářet hnis. V podstatě je tento organismus příčinou tvorby hnisu. Zatímco streptokokus často divoce a rozsáhle zasahuje tkáně spíše než vytváří hlavičku a často pronikne do krevního oběhu, kde způsobí bakteremii, stafylokokus infekci koncentruje a mrtvé leukocyty tvoří množství hnisu. Bakteriofágy obou, stafylokoků i streptokoků, například ty, patřící ke střevnímu druhu, jsou při podání úžasně aktivními léky. Skupiny streptokoků a stafylokoků reprezentují další dva miasmatické typy chroniských nemocí.

Pneumokoky

Pár slov o pneumokocích. Nedávno se nám podařilo potencovat čtyři hlavní typy pneumokoků a ve třech případech pneumonie byla reakce srovnatelná s reakcí při těch vůbec nejúspěšnějších podáních starých obvyklých léků. U každého pacienta bylo působení léku jiné, jako kdyby šlo o rozdílné léky. V jednom případě byl podán Druh 3 a v jednom Druh 2, přičemž poslední jmenovaný byl ambulantní případ. Tyto nosody je vhodné zvažovat u případů zápalu plic.

Influenza

Influenzin je nejdůležitější ze všech nosod.Často je vhodný pro pacienty, kteří nikdy v minulosti neprodělali chřipku. To nás vede k přesvědčení, že chřipka je jedním z nejběžnějších chronických onemocnění. Překrývá se a splývá se všemi ostatními chronickými potížemi, a proto ji těžko odlišujeme od symptomů, když miasma chřipky převládá. Z našich zkušeností mají všichni pacienti na začátku léčby více než jedno chronické miasma a při prvním podání je důležité, aby dominantní miasma mělo svou odpovídající nosodu. Často se stává, že influenzin potřebují pacienti, kteří tuto chorobu nikdy neprodělali.

Ale také mohl pacient v minulosti onemocnění prodělat několikrát s vážným průběhem, anebo se někdy v minulosti choroba několikrát během pár let opakovala. Nosodu zcela jistě předepíšeme, pokud se pacient po onemocnění chřipkou již nikdy zcela neuzdravil. Pacienti, pro které je nosoda vhodná mohou mít potíže v jakékoli části těla, i když obzvláště úzký vztah má choroba k onemocnění centrální nervové soustavy. Pacientům s jakýmkoli druhem neurologických potíží Influenzin na začátku prospěje. Lék často vyžadují pacienti s chronickým srdečním onemocněním, zvláště s nízkým krevním tlakem a rychlým pulsem nebo arytmií.

Jeden z našich pacientů, šedesátiletý muž, který zastává vysokou vládní funkci, měl stálý puls kolem 100 s častými zrychlenými systolami a zadýchaností. Mimo to začínal mít špatnou paměť, hlavně na jména. Několikrát za sebou jsme mu podali postupně se zvyšující potence influenzina, vždy s dlouhou přestávkou. Jeho stav se výrazně zlepšil. Po influenzinu následovala řada kostitučních léků, které působily na zlepšení pulzu a celkového stavu. Poté, jak už se někdy stává, byla zapotřebí další nosoda. Tentokrát Focalis alkali. Pak následovala další řada konstitučních léků. Nyní, po více než dvou letech, má puls 70 a nezadýchává se. K tomu získal zpět paměť a vypadá o 10 let mladší.

Celkem běžně se stává, že máme stagnující případ, který se nevyvíjí, přestože pečlivě vybíráme lék, než se nakonec nastartuje léčba pomocí některé ze starých nosod. Velmi často zjišťujeme, že když najdeme na začátku léčby odpovídajícíí nosodu, léčba se významně zkrátí.

Existují čtyři druhy influenzinu, španělský influenzin (o jeho zdroji jsem nebyl schopen se dovědět více), influenzin serum, influenzin antitoxin. Grippe pneumonia (používáme ji málo kdy) a influenza meningeal, popsaná Dr. Griggsem z Philadelphie. Nosodu získal z mozkomíšní tekutiny dítěte (případ představil v r. 1935 na schůzi I.H.A.) Pokud bychom chtěli k již zmiňovaným přidat další chronická miasmata, chřipka by si mezi nimi zasloužila první místo. Je to útočný, rozvětvený a všudypřítomný virus. Jeho důsledky jsou tak širokosáhlé, že by jeho úplný popis vyžadoval stejně bohatý slovník, jaký Hahnemann použil k popsání psory.

Nosody z patologického materiálu

Obecně můžeme říci, že nosody připravené z patologického materiálu, zvláště, pokud byl pacient, ze kterého byl materiál odebrán, lékem úspěšně léčen, mají mnohem širší působnost a mohou se bezpečněji vybrat použitím intuice než nosody z bakteriálních kultur jednotlivců.

Mezi našimi produkty chorob je nová nosoda, která tvrzení demonstruje: Před pěti lety jsme měli pacienta, který ubýval na váze a trpěl silnou bolestí v levé části nadbřišku. Vypadal kacheticky a v horní části břicha, vlevo od středové osy měl patrnou bulku. Měli jsme podezření na rakovinu a léky, které zabraly nejlépe, byly ty, které se používají při rakovině, konkrétně některé za skupiny Cadmia. Šest měsíců je užíval a jeho stav, jak uvedli jeho ošetřující lékaři, se pomalu zhoršoval, ale nikdy ho vitalita zcela neopustila.

Není třeba den po dni popisovat účinky léků, které účinkovaly jen den nebo dva. Nakonec zhubnul téměř na kostru jeho případ vypadal beznadějně.Přišel den, kdy se u něj zastavila činnost střev a dostavily se velké bolesti. V tu chvíli dostal Merc. Viv. 10M a po čtyřech dnes se začal vylučovat plyn a stolice. Poté si začal stěžovat na bolest v pravé části břicha pod játry a hluboko v břiše, pod játry bylo možné ucítit pravidelný kulatý otok.

Při zavedení sondy vytekl páchnoucí hnis. Vznikl malý otvor a odčerpalo se více než litr velmi páchnoucího hnisu. Hnis byl okamžitě potencován. Ať už byla pacientova patlogie jakákoli, vymizela a v zadní části břicha se vytvořil hnis, který kolem sebe budoval pevnou bariéru hledajíce nějaký ventil. Pacientovi udělali drén a pacient se pomalu uzdravoval. Od té doby byl zdravější než kdy před tím. Pojmenovali jsme tuto nosodu Staph. Abdominalis, protože se, teoreticky, jednalo o staphylokokový produkt a protože byl v břiše. Nejsme nijak pyšní na dlouhé jméno nosody, ale ve srovnání s ostatními se u ní projevil výborný účinek.

Polyfág

Dalším produktem, pro který můžeme používat označení nosoda, je polyfág, objevený Dr. C. W. Coatesem z New York Aquarium. Ukázalo se, že řezná rány na rukou pracovníků se v akvarijní vodě rychle hojily. Coatesovi se zdálo, že voda v akváriu musí být plná mikrobů a ryby by neměly být schopné ve vodě žít. Zjistil, že ryby vylučují nějakou látku, která vytváří ve vodě vhodné životní prostředí. Látku izoloval a nazval ji polyfág. Potencoval ji a zjistil, že je výborným lékem na kožní potíže, zejména na neustupující ekzémy.

Zbývající patologie

Dr. Gregory Schwartzman z laboratoří v nemocnici Mount Sinai Hospital, New York City, napsal práci týkající se oblasti, kterou jsme se v tomto článku zabývali. Použil tekutiny vytvořené filtrováním z bakterií a neobsahující žádné bakteriální látky, ze kterých byly vytvořeny, k vyvolání degenerativních chorob u zvířat. Jednalo se o choroby podobné lidským jako například koronární trombóza, mrtvice, onemocnění ledvin a cévní onemocnění. Zkrátka vyvolal u zvířat stejné změny, které se jinak pomalu dostavují při procesu stárnutí a které zároveň způsobují degenerativní onemocnění vedoucí k předčasné smrti.

V takových podmínkách pomůže nosoda. Nikdy jsme však nezaznamenali případ, kdy by nosoda dovedla léčbu až dokonce. Nosoda pacientův stav velmi zlepší a v některých případech dokáže vyvolat léčbu trvající několik měsíců, dokonce rok či dva, ale vždy se po čase symptomy vrátí, i když v mírnější podobě. Když se vrátí, nosoda již nepomůže, ale pomohou konstituční léky popsané Hahnemannem jako antipsorické a léčbu dokončí. Někdy bude zapotřebí k nastartování léčby použít druhou nosodu.

Například může být první nosodou influenzin a druhou tuberculinum a pak musíme podat konstituční lék. Později, obvykle tak za dva až tři roky, může být zapotřebí další nosody a po ní přocházejí na řadu konstituční léky. Tak je tomu samozřejmě jen u pacientů, kteří nashromáždili v průběhu desetiletí velké množství zbytkové patologie jako důsledek opakovaných mírných infekcíb a možná jedné či dvou vážných onemocnění. Je to jako by jednotlivé vrstvy v různých úrovních musely být odloupnuty než se pacient zcela uzdraví.

New York, N. Y.

Diskuze

Dr. Carr: Nevím, jestli některý z přítomných někdy použil Tuberculinum. V mé běžné praxi jsem se setkal s několika rodinami, které měly tuberkulózu v rodinné historii a bez výjimky měly jejich děti nějaký druh kožních potíží podobných ekzému, ale bez jakýchkoli rozlišujích symptomů. Málokdy se mi s tuberculinem nepodaří celkově vyléčit kožní problémy, pokud jsou patrné výrazné zděděné tuberkulózní rysy. Je užitečný při řadě dalších potíží, pokud mají pacienti v rodinné historii tuberkulózu.

Dr. Campbell: Jen potvrzení toho, co nám řekl Dr. Stearns o polyfágu. Měl jsem ho potencovaný a použil ho u dvou případů psoriázy. Jeden byl mladý muž a druhá byla paní, která tím trpěla v podstatě celý život. U případu, který jsem měl nedávno, nemoc zcela odezněla. Druhý případ, také nedávný, vypadal příšerně, pokrytý celý obličej, ale krásně se zlepšuje. Chtěl bych se zeptat pana doktora, kde si lze potence obstarat.

Dr. Stearns: Boericke& Tafel jich má několik a Ehrhart & Karl jich mají celou řadu.

Dr. Miller: Napadla mě jedna otázka. Dr. Stearns řekl, že nosody často pomohou, ale musí po nich následovat další lék, a že se nemoc projeví v průběhu jednoho, dvou či tří let. Vzpomínám si na několik svých případů tuberkulózy, které jsem léčil. Nepamatuji si, že bych musel podávat další lék ve třech z těchto případů. Jeden z nich jsem měl před třiceti lety, druhý před dvacetipěti a pak jeden před sedmi lety. Mám ještě další, ale už si nevzpomínám, jaká léčba následovala. V těch třech případech jsem ale nepokračoval s dalším lékem. Podal jsem Bacillinum v 200 c potenci a pak vyšší. Nevím, o kolik byla další potence vyšší.

Dr. A. Pulford: Předepisování nosod má, stejně jako u ostaních léků, svá specifika, a pokud se od nich vzdálíme, pak se dostaneme na půdu alopatie. Od té se chceme držet co nejdále. Věřím, že máme v zásobě tolik nosod, kolik jich obravdu existuje, ale sáhneme po nich jen tehdy, když nemůžeme případ vyléčit řádně vybranými homeopatickými léky. Kdykoli je pak použijeme, snažíme se dodržovat postup předepisování popsaný Allenem a Bönninghausenem.

Dr. Farrington: S posledním komentářem naprosto souhlasím. Já jsem ale pochopil z článku Dr. Stearnse, že přesně tímto způsobem postupuje, v případech, kde zjevně indikovaný lék nefunguje – to je ,myslím, správně vyjádřeno, zjevně indikovaný; ve skutečnosti nebyly indikovány. Souhlasím. Dr. Stearns nám zde otevřel zajímavé téma. Já osobně se v něm necítím nejlépe, protože představuje další břemeno k těm, co už mám. Otázka nosod se probírala při různých příležitostech a objevují se stále nové. Nosody některé případy léčí, ale, jak doktor správně říká, zřídkakdy léčbu dokončí. Je třeba pokračovat s dalším lékem. Zajímavý je vztah tuberkulózy a chřipky. Swan byl, jak víte, původní objevitel nosod a měl některé opravdu směšné. Byl ale moudrý, vnímavý a uvědomoval si, co mohou léky způsobit. Pak Swan zemřel. Našel jsem v jeho knihovně osm nebo deset úhledně svázaných knih, víc než palec tlustých, 10 x 15 cm, svázaných v hnědé kůži. Swan do nich velmi přehledně zapsal symtomy svých nosod. Několik jsem jich odtud zkopíroval a dal je do Allenovy knihy o nosodách. Dr. Allen říkával, že si získal svou reputaci právě nosodami a obecně se mělo za to, že předepisoval nosody empiricky a tam, kde nebyly indikovány. Já však věřím, že žádný žijící člověk nerozuměl tak dobře těm nejdůležitějším – Psorinu, Medorrhinu a Syphylinu. Jako všichni tihle starší páni , kteří učili, že určitý lék je vhodný při určité nemoci, o nich věděl více, než říkal,. Takže nemůže být obviňován, že předepisoval empiricky. Řekl mi, že často používal Tuberculinum na silné bolesti hlavy při chřipce. Zajímalo mě, jestli je původní potence chřipky, kterou mám ve své sbírce Swanových léků, stajná jako současná modernější chřipka. Velmi mě zaujalo, co řekl Dr. Stearns o injekčním podání nosody zvířeti. Připomíná mi to případ, který jsem léčil před dlouhou dobou a myslím, že už jsem o něm na některé ze schůzí mluvil. Osmdesátiletá paní, stará panna, měla rakovinný nádor v prsu o velikosti 6 cm v průměru, tvrdý jako kámen, kůže vrůstala dovnittř. Střed byl pokryt strupem o průměru 2,5 cm, byl krvavý a uvolňovala se z něj tekutina. Pociťovala v něm silné bodavé bolesti. Dal jsem jí tři prášky Swanovy DMM Schirrhus Mammo. Ptala se mě, za jak dlouho se dostaví účinek. Odhadl jsem 30 dní. Když se blížil třicátý den, nádor se začal zmenšovat. Poté, vždy když si vzala své tři dávky nosody, nádor otekl, zčervenal a pulzoval, pak se zmenšil. Vyléčit nádor trvalo čtyři roky. Po čtyřech letech se stal téměř neviditelným, až na malou jizvu. Řekla mi, že „účet platí její bratr a že v jejím věku už nemá cenu dále pokračovat“. O řadu let později jsem se dověděl, že zemřela ve věku 96 let na otravu plynem. Myslím, že existuje spojitost mezi tuberkulózou a očkováním proti planým neštovicím. Pamatuji si, že jsem před lety léčil paní s tuberkulózou v rodinné anamnéze, která neměla žádné symptomy tuberkulózy. Dával jsem jí Tuberculinum. Pokaždé, když dostala dávku Tuberculina, její dvacet let staré jizvy po očkování otekly, zčervenaly a byly bolestivé.

Dr. Stearns: Jednou za čas můžete intuitivně, dle vaší praktické zkušenosti, jednu z nosod vybrat. Je to riskantní podnik, ale opravdu se vyplatí, když vyberete správnou nosodu. Neprezentoval bych tento článek lékařské společnosti, která by nesestávala z lékařů, kteří dokonale porozumněli homeopatii. Zní to velice jednoduše a výsledky jsou tak uspokojivé, když se podá správná nosoda, že ti, kteří za sebou nemají praktické zkušenosti s homeopatickým předepisováním, snadno použijí špatné nosody a způsobí víc škody než užitku. Naučili jsme se, „jak je používat experimentováním s účinky potencovaných substancí podle reakce organismu“, takže nemusíme provádět proving, abychom znali účinek léku. Avšak poté, co jsme pozorovali účinky nosod, klinická praxe vede k jejich úspěšnému intuitivnímu používání. Byl bych rád, kdybyste si všichni pořídili co nejvíce nosod. Můžete je sehnat od firmy Ehrhart & Karl a některé od Boericke & Tafel. Zaznamenávejte své zkušenosti a publikujte je v Recorder. Tak se podaří vytvořit materii medicu. Úmyslně jsem vynechal detaily o tom, jak jsem léky vybral, protože bych zahltil celý článek obrovským množstvím detailů. Mým cílem bylo otevřít téma nosod. Pokud bych chtěl uveřejnit všechny detaily, bylo by to na sto článků. Detaily příliš velkého množství léků se stanou přítěží, ale několik základních principů společných pro každou skupinu léků vede k porozumění dané skupině a porozumění konkrétnímu případu vede často ke správné nosodě, pokud je zapotřebí. Rád slyším o dobrých výsledcích s Polyphagem. Je to nosoda, která často pomáhá s vytrvalými kožními potížemi jako jsou ekzémy. Naším prvním případem byl padesátiletý Ital. Od války měl neustále silný ekzém a jeho ruce vypadly hrozně. Musel na nich stále nosit obvazy. Byl to pro něj handicap, protože pracoval jako obsluha v hotelu, čistil plivátka, leštil boty atp. Obešel mnoho klinik. Preparáty, které tam dostal, vždy na chvíli pomohly a pak se vše vrátilo do stejného stavu jako před tím. Polyphage mu úžasně pomohl. První předepsání byla potence 500, pak 1M, pak 10M, celkově tři podání. Nikdy nepodáváme lék ve stejné potenci. Když opakujeme, vždy potenci zvyšujeme. Někdy podáváme, jak se tomu v Anglii někdy říká, „plusovou“ potenci. To znamená, že podáme třeba potenci 500, pak zvyšujeme na 505, 510. Někdy je zapotřebí plusová potence po několika dnech po prvním podání. Pak následuje obvykle o dost vyšší potence, například, když podáme 500 a pak 510, třetí potence bude 1M. Mezi potencemi 510 a 1M bude mnohem delší interval než mezi potencemi 500 a 510. Polyphage objevil C. W. Coates z New York Aquarium. Jedná se o bakteriofág. Většina bakteriofágů je specifická jediným charakteristickým znakem. Pokud je to bakteriofág, je samozřejmě specifický celou řadou charakteristických znaků. Je to produkt pocházející z ryby v akváriu, který je chrání před infekcemi. Kdekoli se v rodině objeví případ tuberkulózy, téměř vždy zjistíte, že ostatní členové rodiny někdy ve svém životě potřebují Tuberculinum. Jedno až dvě podání obvykle stačí, ale vždy naleznete tuberkulózní rys napříč celou rodinou. Chřipka je jedno z nejrafinovanějších chronických onemocnění. Influenzin u mnoha pacientů zkrátí léčbu. Influenzin zvažujte vždy u pacientů, kteří vykazují známky začínající srdeční poruchy, jako je rychlý puls při malé námaze, zejména s častými systolami, anebo u pacientů s opakovanými symptomy angíny, kteří se léčí po srdečním záchvatu.

Zdroj: Homeopathic Recorder, April, 1937